Ring

Jeden z mála případů (snad jediný), kdy je americký remake lepší než původná japonský originál. Ringu má sice originální příběh (volně převedený z výborné knižní předlohy Kodži Suzukiho - tam byl ale hlavní hrdina chlap a Sadako měla koule), ale zpracování spíš než horror připomíná mysteriózní detektivku a na to, že byste se snad i báli, radši předem zapomeňte. Atmosféra je mizivá a nalíčení Sadako a zvlášť její "děsivé" opilecké oko působí chvílema až neskutečně trapně. (03.07.2007)

Oproti americkému remaku The Ring herecky i technicky jednoduchšie, opierajúce sa výhradne o osnovu mysteriózneho, nie vo všetkom jasného príbehu. Americký remake je ostrejší, vizuálne štýlovejší, s lepšou hudbou a zaujímavejším obsadením. Preto to vidím na vyrovnané skóre, alebo skôr na 1:0 pre Hollywood. Jeden z mála prípadov, kedy remake staviam nad originál. (05.04.2003)

O tom, že jsou asiaté mistry hororové scény, mě přesvědčili již mnohokrát. Jejich filmy patří mezi nejlepší díla, které jsem měl možnost vidět. Ringu určitě patří mezi ty lepší, ale úplný top to není. Režisér Nakata měl však mnohem více ztížené podmínky, než jeho americký kolega, protože nedisponoval velkými finančními prostředky a taktéž se musel obejít bez podpory digitálních či jiných speciálních efektů. I bez toho všeho však dokázal natočit nadprůměrný hororový kousek, který se dodnes těší hlavně v Asii velké oblibě. Na rozdíl od svého protějšku toho z děje zase až tak moc o tajemné postavě Sadako (Samara) neprozradil. Diváky se snaží neustále něčím napínat a za doprovodu tajemné hudby se mu to i daří. Přestože se mi zdá být americká verze o trochu lepší, musím pochválit a ocenit i tohle dílo. Bylo postavené na jednoduchosti (ve které bývá síla), atmosféře a rychle odsýpajícím ději. (30.04.2010)

Jsem opravdu jediný, kdo považuje japonský originál za strašidelnější, řemeslně lépe zvládnutý a zkrátka celkově lepší film? U americké předělávky jsem se sice sem tam bál, ale nepůsobil na mě celou stopáž tísnivým dojmem, tak jako originál. Hudba, herecké výkony, všechno mi tu přijde excelentní. I ten záznam na kazetě je děsivější v japonštině. Nebo aspoň mě rozhodně víc vyděsil chlápek ukazující kamsi mumlající cosi s pytlem přes hlavu, než americký žebřík opřený o dům. Také konec mi tady přišel víc "katarzní", víc usazující. Tenhle film je svižný, sugestivní, má atmosféru.. a ano, je pekelně strašidelný. Jeden z mála hororů (teď mě napadá snad už jen Osvícení), co bych si sám v noci v opuštěné boudě uprostřed lesa vážně nepustil. (18.08.2008)

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)