Ring

Taková soft verze amerického remaku, který potvrzuje přísloví, že výjimka pořád a stále potvrzuje pravidlo, protože jako jeden z mála remaků překonává svojí předlohu. Ono teda ne že by japonský Ring nedokázal vyděsit, ale než dojde k "šokujícímu" odhalení a než se v něm vlastně vůbec začne dít něco zajímavého (čti děsivého), tak si člověk uvědomí, že osmdesát minut z celkových devadesáti je v čudu... Jistej vliv na tom, že mi to přišo takové slabší, má jistě i ten fakt, že jsem Kruh viděl dřív. Ale není to jenom tím, Amíci zkrátka Japonce (naštěstí) tupě nekopírovali scénu po scéně, ale nabídli svojí vizi, která mě zaujala podstatně více. Přesto chápu, proč se z Ring stal takový menší kult. (19.04.2014)

Japonský originál Hidea Nakaty na mě zapůsobil mnohem lépe, nežli onen do nebes vynášený americký remake. Americký Ring na mě nepůsobil ani trochu děsivě, ale spíše směšně. U této starší verze jsem se však v mnoha okamžicích skutečně bál. Celá situace je zde vypjatější a ústřední příběh mnohem více zdařilý a originálnější. Také na mě mnohem více zapůsobila hudba a herecké výkony. 7/10 (20.10.2007)

Tým, ktorý to ešte nevideli, ale videli americký remake rovno poviem, že budú z tohto snímku mierne sklamaný. Dej je značne pomalý a ľakačky niesu také efektné, teda aspoň oproti remaku. Tým ostatným - je to neuveriteľne silné a mrazivé dielo, ktoré vytvára svojím ťahavým štýlom neskutočnú atmosféru, gradujúcu do šokujúceho finále. Nespavé noci sú zaručené. (15.01.2011)

Shlédnutí amerického remaku Kruhu od Gorea Verbinského, před původním filmem, mě postavilo před nečekaný problém. Všechny dějové trumfy Hidea Nakaty byly okamžitě tatam. Srovnat tyto dva kousky je stejně tak lehké jako problémové. Omezené finanční (a tím pádem i digitální) prostředky odsoudili Nakatu ke spolehnutí se na klasické postupy hororového vyprávění. Na diváka doslova útočí pomocí ostrého zvuku, nervózní hudby a rychlého střihu. Na rozdíl od Verbinského, který se zarytostí buldoka odpovídá na všechny otázky, se Nakata více spoléhá na podivné tajemno, které pro něj představuje malá Sadako. Jenomže jakožto vypravěč není až tak dobrý jako jeho americký kolega, který střídal ultra temné napětí s famózními chvílemi čiré hrůzy. Nakata pracuje jenom s občasným vylekáním (za střih u otevření skříně bych mu pozlatil ruce) a jinak se utápí v nudě. Není to ale způsobeno jenom faktem, že jsem příběh znal, ale Nakata prostě nedokáže na nervy správně zabrnkat. A to neříkám (resp. nepíšu) jenom tak, protože vím, jak dopadla jeho „americká mise“ u Kruhu 2 . Kdybych si tedy měl vybrat, tak bych rozhodně sáhl po americké verzi, která je komplexnější, napínavější a hlavně lepší. Je sice pravdou, že je dělána jako produkt širšímu publiku, ale i tak (04.07.2005)

Jsem opravdu jediný, kdo považuje japonský originál za strašidelnější, řemeslně lépe zvládnutý a zkrátka celkově lepší film? U americké předělávky jsem se sice sem tam bál, ale nepůsobil na mě celou stopáž tísnivým dojmem, tak jako originál. Hudba, herecké výkony, všechno mi tu přijde excelentní. I ten záznam na kazetě je děsivější v japonštině. Nebo aspoň mě rozhodně víc vyděsil chlápek ukazující kamsi mumlající cosi s pytlem přes hlavu, než americký žebřík opřený o dům. Také konec mi tady přišel víc "katarzní", víc usazující. Tenhle film je svižný, sugestivní, má atmosféru.. a ano, je pekelně strašidelný. Jeden z mála hororů (teď mě napadá snad už jen Osvícení), co bych si sám v noci v opuštěné boudě uprostřed lesa vážně nepustil. (18.08.2008)