Ring

Jak tak koukám, tak mám úplně jiný vkus než většina hodnotících. Atmosféra? Moc se jí nekonalo. Že by přišel nějaký strach? Ale no tak, mnohem více jsem se bála u americké verze (ano, je to tak). Hlavní postava byla na můj vkus někdy až moc hysterická. Bohužel, film se mi moc nelíbil. Četla jsem knihu, i její pokračování, takže se nekonal moment překvapení. Jsem zklamaná, protože jsem se opravdu chtěla bát a ono nic. Znám lepší japonské horory, co se atmosféry týče. Pro mě byl film nemastný neslaný. Jediné velké plus má u mě OST. Myslím, že bez něj by skončilo v propadlišti dějin. Navíc *!!SPOILER!!* konec je sice stejný jako v knize, ale tady jsem se musela smát - pojď, pojedeme zabít dědečka... (04.12.2011)

Americké remake patří mezi moje nej. horory/thrillery.A tak není divu že jsem byla zvědavá na originál verzi,mnou zbožňovaného Kruhu.Originální verzi nelze upřít celkový námět,jednoduchost scén a celkem sympatické herce,ale vedle dokonalého remake pokulhává.Ten disponuje více propracovanějším vizuálem,neuvěřitelným nábojem,břitkostí scén ostrých jako žiletka a depresivněji brnká na emoce.Jak už napsal POMO - Jeden z mála případů kdy remake,předčil originál. (11.07.2010)

Ring není špatný japonský horor, ale na remake z roku 2002 prostě nemá. Dlouho se neděje nic a až teprve k závěru jsem pocítil nějaké napětí. Příběh je to samé jako v remaku, ale s tím jsem do toho šel a nemůžu se divit, že mě tolik nevzal. Vážím si této verze, protože bez ní by nevznikl jeden z nejváženějších hororů vůbec. Pokud se budu vracet, tak vždy jen k remaku, který je daleko přesvědčivější atmosférou, napětí a vším, co by měl mít kvalitní horor.. 7/10 = 75% (05.07.2012)

Z tohto hororu som mala dosť rozporuplné pocity. Keby som ho vzhliadla skôr ako americký remake, je dosť možné, že by sa mi jeho ponurá a nevyspytateľná atmosféra páčila viac, ale tu musím tvrdiť skôr opak. V najstrašidelnejších scénach - ktoré Američania vyžmýkali do absolútneho maxima a prinútili diváka napnúť každú čiastočku tela a mysle, tu, naopak, boli podané komorne, ticho, nevyrušovane, a tvrdenie, že "Samara nikdy nespí" bolo plne rešpektované. Japonské filmy sú môjmu srdcu čoraz bližšie, ale nepopriem fakt, že americké spracovanie na mňa dýchalo skutočným napätím, vizuálnym temnom, lepšími hereckými výkonmi, hrozivejším klavírnym motívom a nechýbalo mu to najhlavnejšie - priestor určený pre diváka na zistenie, že Samara nie je žiadne vraždiace monštrum čoby krvilačný mutant z ktoréhokoľvek béčkového hororu. Ale že jej vraždenie má aj dostatočné motívy. Japonci dali prednosť vnútornej vyzretosti diváka, ale ja som z tohto hororu tak zúfalá nebola, hoci je jasné, že pre ázijské filmy je charakteristická hojná dávka sugestívnych variantov, takže aj keď sa na plátne zrovna nič nedeje, imaginárna sila vyžarujúca tajomným spôsobom ma uisťuje, že Japonci sú v znázornení nadprirodzena, experti. A to Američanom veľakrát nepopierateľne chýba. (19.09.2008)

Ázijských duchárskych horrorov o záhrobnej pomste mŕtvych som sa už presýtil. Vyhýbam sa tomuto šikmookému horrorovému subžánru. Už ma to nebaví. Keď som však niekedy okolo roku 2000 prvý krát videl japonský titul "Ringu", tak som na to čumel s otvorenou hubou a takmer som ani nedýchal. Vtedy to bolo niečo nové, nepríjemne desivé. Keď čienovlasá Sadako vyliezla zo studne a následne i z televíznej obrazovky, tak som sa skoro dosral od strachu. Film "リング" je dodnes pre mňa vrcholom kvalitného ázijského duchárskeho horroru. **** (26.10.2017)