Den pro mou lásku

Typický Petr HAPKA. Od prvních sekund až do těch posledních. Nejraději mám právě jeho tvorbu ze sedmdesátých let. Stejně jako Karel SVOBODA a Jaroslav UHLÍŘ, tak i P. H. má své jedinečné motivy, které se v mnoha scénických doprovodech opakují a vždy a okamžitě člověk pozná, čí že je to rukopis. ■ Naopak překvapením pro mě byl Juraj HERZ na režisérské stoličce v tomto dramatu. Svůj talent vytvářet pochmurnou atmosféru zde sice nemohl plně využít, přesto je tu jeho přítomnost hmatatelně cítit. ■ Něco málo... nepopsatelného... mi však ke spokojenosti chybělo. ■ Nikdy jsem nepochopil tu mánii předabovávat československé herce jinými československými herci, ale budiž, musím to nějak zkousnout. František NĚMEC je výborný herec a má krásný hlas, ale když vidím Vlastimila HARAPESE a neslyším jeho též krásný a charakteristicky nezaměnitelný hlas, tak si tiše klepu na čelo. ■ Co se týká samotného příběhu, tak ten je samozřejmě velmi silný. Jednoduchý, přímočarý, silný, emocionálně silný. Ztratit dítě, rodiče, životního partnera, je pro mě v osobní rovině to nejhorší, co mě může potkat... ◢ ■ ◣ (R) [88/100] ■ (K) [88/100] ■ (V) [70/100] ■ (H) Marta VANČUROVÁ [90/100] ● Vlastimil HARAPES [82/100] ● Sylva KAMENICKÁ [70/100] ● Dana MEDŘICKÁ [68/100] ● Jiřina ŠEJBALOVÁ [66/100] ● Eva SITTEOVÁ [64/100] ● Emma ČERNÁ [60/100] ● Gabriela WILHELMOVÁ [60/100] ● Lubomír ČERNÍK [70/100] ■ (♫) [95/100] ■ (E) Operace mé dcery (1986) ● Maboroshi no hikari (1995) ● Sázka pro dva (1978) ● Příliš mladí na lásku (1980) ■ (Č) 2 ■ (P) [TV] [PZ] [95/100] ■ (N) [Pondělí, 27-XI-2017; 19:32] [576p] ϿϾ [PZ] [70/100] ■ (CSFD) kagemush ● anderson ● Radek99 ■ (C) [83/100] (29.11.2017)

Film od kterého jsem čekal víc. Je to nuda, která má své silné opory v hereckých představitelích. Nějak zvláště se k tomuto filmu nevracím. Pro někoho je to depresivní a smutný film. Může být, ale proč tedy více nudil než rozviřoval moje emoce. Jakoby Juraj Herz postavil jakousi neviditelnou a dostatečně tlustou stěnu, která bránila, aby se vypjaté a emocemi zmítané okamžiky nad ztrátou milované osoby, dostali až ke mně. 60% (20.01.2012)

Nemůžu si pomoct, ale od určitého momentu snímku (sblížení spolužáků mezi stromy) jsem film přestal považovat za důvěryhodný, stavil se k následujícímu ději téměř apaticky a samotný (mějte mě třeba za cynika, ale téměř "šťastný") konec mě už nechal ledově chladným. Za výkon Marty Vančurové (její roli trpící, osamělé matky) a Jiřiny Šejbalové (vdovy, která byla vskutku na zabití) to budou lepší 3*. (18.02.2011)

Nevím, ale tak nějak se nemůžu srovnat s tím, že tohle natočil Herz. A to nemyslím nějak špatně, jen bych od něj něco takového nečekal. Silný příběh, i když dneska možná již působí trochu tuctově. Ale je ve své všednosti a absencí zbytečné dramtičnosti oduševnělý. No, jako otec tříapůlletého dítěte jsem si pěkně pořval :-). Marta Vančurová je zřejmě nejhezčí a nejlepší československá herečka, co znám, pokaždé jí její roli věřím a nikdy mě u ní nenapadne, že je to vlastně herečka. Je strašně přirozená. Miluju její hlas, úsměv a oči. (21.04.2013)

Scénář sice situaci příliš nevytěžuje jako jiné filmy na podobné téma a nezabýhá do kdovíjaké hloubky, ale zpracování nabízí několik silných okamžiků, které stojí jen na schopnosti režiséra pracovat s obrazem. Herci jsou naopak spíše chladní a veškeré jejich pocity pronikají navenek skrze vzpomínky a nové vnímání skutečnosti. Vančurová a Harapes jsou však i tak výteční, podobně jako malá, leč velmi dojemná role Šejbalové. Na dobu vzniku film vypadá až "mezinárodně", nejen po technické stránce, ale i obrazem každodenní skutečnosti a samotným až bohémským (a rozhodně fotogenickým) prostředím domu. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že se film kvůli tomu pohybuje ve vzduchoprázdné efektnosti, zastírající skutečné emoce a rozhodně se vyhýbající dobové realitě. Navíc jde příliš naproti divákovi a velmi zkratkovité a přeromantizované míření k závěru je už skutečně přes čáru. (28.08.2009)