Petrolejové lampy

Popravdě mě ten film dost minul, ale už pro ty oči Petra Čepka nemohu nedat aspoň 4 hvězdy. Jeho herectví, to je prostě něco neuvěřitelného. Janžurku jsem naopak nikdy moc nemusel a ani zde mě nijak zvlášť nenadchla, byť jsem si vědom toho, že to výborná herečka prostě je. Na můj vkus mi ten film přišel moc lyrický a občas jsem nechápal, co se tam děje (snad i vinou mé neznalosti předlohy), ale to bude možná i tím, že jsem se na to zas tak nesoustředil. Když se nově dívám na Herzovu filmografii, zjišťuji, že mi to zase jako taková sláva moc nepřijde - vyjma mé srdcovky PANNA A NETVOR a samozřejmě SPALOVAČE MRTVOL tam už moc filmů, které podle mě za něco stojí, nevidím. PETROLEJOVÉ LAMPY by k nim asi patřit měly, ale obávám se, že se jsem si k nim cestu prostě nenašel a už druhý den se mi skoro vykouřily z hlavy. Škoda - všem, komu se tento film líbil, to ovšem srdečně přeji. (03.10.2016)

Herecký výkony Janžurový a Čepka byly excelentní, ale moc jsem nepobral návaznost prvních patnácti minut na děj a co se týká zpracování, tak jsem začátek protrpěl v nelidských mukách. I když je většina filmu skvělá, tak na čtyři hvězdičky to pro mě není, i když tři mi přijdou málo. Podobné filmy ale nejsou zrovna mým šálkem čaje. (23.12.2008)

Herzovi se podařilo vystihnout svět secese bez tradiční škrobenosti a nostalgie - spíše ji pojímá jako povrchní pozlátko a manýru, nedokonale zakrývající špínu, pudovost a antiromantický pragmatismus. S rozsáhlého románu se mu podařilo vytvořit soudržný film, jenž jasně vyjadřuje základní myšlenky a v závěru velmi výstižně a emotivně vyjadřuje cit zlomené hrdinky. Umění filmové zkratky je zde bravurní, až někdy zamrzí přílišný spád a střízlivá snaha nenechat se příliš unášet situacemi - řada by si určitě zasloužila více rozehrát (včetně kontextu maloměsta, jež je po úvodní části odsunut silně do pozadí). Bohužel filmová stopáž je neúprosná a Herzova neúprosnost je i znakem režisérského umu. Rozhodně se nedá mluvit o "nedovařeném" díle, to by byla velkolepá urážka vzhledem k nádherné a přitom velmi funkční kameře, Fišerově nadpozemské hudbě, která dosahuje svého vrcholu v závěru, jež se obejde takřka beze slov a především k hereckým výkonům ústředníhu dua, které i v krátkých scénách berou dech nejdrobnějšími nuancemi a proměnami a nezaslouží si nic než absolutorium. (25.02.2008)

Petr Čepek v jedné z dalších rolí, ve kterých dokazoval, že patřil k největším talentům českého filmu. // po druhém shlédnutí dávám místo 4 plných 5. Úžasné. // Tak možná se přece jen rozepíšu víc. Je jen málo filmů, které vyvolávají takovou úzkost, obavu. Přitom je to docela jednoduché. Neatraktivní (v kontextu místa a doby) stará panna kývne že zoufalství k sňatku s příživnickým a vypočítavým bývalým dustojnikem. A i když dostane jen to nejhorší, stejně se nevzdá. Žádný happy end, žádné těžko uvěřitelné zápletky. Reálný těžký život na malém městě a na vsi koncem 19. století. (16.07.2007)

Váhala jsem nad plným hodnocením, ale za konec ho dám. Smutný a nešťastný život veselé a věčně usměvavé "staré panny" mě dojal. Líbila se mi i její maloměšťácká matka i Petr Čepek, se kterým by asi nikdo jiný nedokázal žít. Film si určitě někdy pustím znovu, abych si ještě jednou vychutnala jeho hloubku. (23.10.2014)