Sběrné surovosti

Povídka Baron Prášil je z Hrabalovy knihy povídek Perličky na dně moje nejoblíbenější. Neherci Václav Halama a František Ketzek se coby Hanťa a soudruh vedoucí na své role skvěle hodili. Juraj Herz rovněž film nenatočil tradiční formou a neobešel se bez svých tradičních trademarků (praotec Českého filmového hororu se nezapře). Jediná, ale obrovská škoda je fakt, že povídka Baron Prášil, podle níž byly "Sběrné surovosti" natočeny, je dosti rozsáhlá, že by hodila v klidu na celovečerní film. Tentokrát je 30 minut bohužel málo. Ale aspoň něco. 83%. (27.08.2008)

Literární předlohu, ač je to ostuda, jsem dosud nečetl, a nevím tedy, jak přesně dokázal Herz převést Hrabalův text do filmové podoby, nicméně musím konstatovat, že díky výraznému Herzovu režijnímu stylu jde o osobitou filmovou chuťovku v černobílém provedení se zajímavými postavami a zvláštní atmosférou. Výborné je herecké obsazení, kdy byly režisérem vybráni neherci představující určitý lidský typ, a to se Herzovi povedlo na výbornou. V některých případech si sice pomáhá určitou nadsázkou, která ale rozhodně nevadí. Je to syrové a působivé. Sběrna odpadu jako konečná stanice lidských vzpomínek, osudů a uměleckých artefaktů. Celkový dojem: 85 %. (20.01.2009)

Není to škoda pro tento film, že nebyl obsažen v Perličkách, jsou to naopak Perličky na dně kdo je ochuzen absencí tohoto dílka. Tato povídka, přestože i ona je hodně osobitá, obsahuje to co si představím pod pojmem Hrabalova poetika. Ve Sběrných surovostech se Herzovi podařilo položit důraz na hlavní charaktery, podivínské blázny, a ty jsou vskutku nezapomenutelné. Zejména Haňta. Divák se zde více baví Hrabalem a méně vkladem režiséra. Sběrný dvůr dle Hrabala je hodně povdivné místo, zejména co se osazenstva týče a přidá-li to své Herz není o bizarní scény nouze. Například řezání soch svatých mi paměti asi jen tak nezmizí. Ač jsem ateista, tohle přeci je působila provokativně, možná až dekadentně. (27.09.2010)

Výtečné zpracování Hrabalovy povídky, které bylo pro svou středometrážní délku vyřazeno z novovlnného manifestu Perličky na dně. Debutující Herz přesně Hrabala vystihl - "svět je plnej podivnejch krás a jeden život na to nestačí". Škoda že náboj filmu je ve druhé třetině rozmělněn pomalejším střihem a lehce ztrácí dech. Prostříhat a je to dokonalost sama. (18.01.2009)

Hrabal byl v šedesátých letech zkrátka in, je dodnes, a to jak knižně, tak filmově. Začínal s ním i Juraj Herz, a rozhodně si na něm zuby nevylámal, ba naopak. Jedná se o precizně zvládnuté středometrážní dílko, které svým nehereckým obsazením, humorem a prostředím opravdu navozuje atmosféru Hrabalových povídek. (02.05.2007)