Sladké hry minulého leta

Vizuální stránka podařená, herci se snaží, ovšem co je to platné, když děj je naprostý hnus. Smysl filmu, respektive povídky, mi jaksi ušel, což se potvrdilo i v následujivší reflexi (film jsem sledoval v rámci školní výuky), kde jsem byl schopen o právě viděném sesmolit dvě věty. Zmínku si podle mě zaslouží lehce nadprůměrný hudební doprovod. Jinak nic nejsem schopen dodat, jen, že tohle je nad moje mužské chápání. 40% (23.02.2009)

Jedna vagínka, pohrávajúca sa s päticou penisov. Kto jej ponúkne pravú lásku miesto chvíľkového potešenia? Tematicky to vystihuje nie len dobu minulú, ale aj časy prítomné. Kým však v minulosti stačil cit či sľuby a naplnené priania, teraz hýbu malým “trojuholníčkom” najmä korunky. Taká je doba :) Kabelky a topánky LújVitón treba, čo tam po Korone. Snímok ako taký nie je nijak dramatický, chce pôsobiť komediálne, no nesie sa na vlne nezáživna, kde nadnesene povedané, dostáva najväčší priestor cenzurovaná promiskuita. Od Herza asi najslabší film čo som videl .. (28.11.2021)

Milá dívka Muška se po svém vypořádala s úskalími lásky. Když se jí nepodařilo získat jen pro sebe srdce jednoho muže, spříznila svou duši i tělo (ke spokojenosti všech zúčastněných) hned se čtyřmi jeho bohémskými kamarády. Snímek s věrně zachycenou letní atmosférou, barevný, především díky "postavičce" malíře, obývajícího chatu u jezera, která se stane dočasným zázemím pro neobvyklou skupinku přátel. (23.01.2009)

"To je vážka, to je motýl, to je muška. To je taková bláznivá muška .“  Tahle muška (v podání lehce frivolní Jany Plichtové) touží po slunci, a nejraději má lásku. Má "oči jako touha" a "vlasy jako vášeň", nemůžeme se proto divit, že se jí pětice mladých pánů (mj. Lasica se Satinským) neumí nabažit.... Převést povídku Guy de Maupassanta na barevný filmový pás se Juraji Herzovi povedlo náramně. Celé to působí hravě a smyslně zároveň, z některých scén má přitom člověk pocit, jako by se díval na nějaký impresionistický obraz. A když k tomu přidáme velmi přiléhavou "francouzskou" hudbu Štěpána Koníčka, je zaděláno na naprosto kouzelné pokoukáníčko. (28.11.2021)

Už dávno jsem ocenila hravou poťouchlost Juraje Herze. Jenom mě mrzí, že vlastně nenatočil mnoho slovenských filmů. Tento televizní je mnohem víc maupassantsovský než ryze slovenský. Zůstavají tak jen Sladké starosti. Sladké hry minulého léta jsem viděla už dříve ale mnohem víc docenila až nyní. Příběh se zdá býti banálním, ale chytlavá muzika v impresionistickách barvách s krásnými kompozicemi Dodo Šimončiče je prostě chuťovčička. (22.09.2016)