La noche del terror ciego

První část o prokletých rytířích mám nejraději. Sice mi trochu vadí ta podivná kombinace s egyptským křížem života a obětování Satanovi, ale jako strašidelný příběh je tenhle film povedený. Jemná erotika v podobě rychlého striptýzu mezi plameny či obnažených ňader při znásilnění je korunována scénou bičování pomocí mečů. Vliv italské školy je zde nepopiratelný, ostatně Italové na filmu spolupracovali. Mnohdy je působivější náznak, než otevřené gore - na příklad žába poskakující v kaluži krve. Nádherné zříceniny gotického kláštera dodávají patřičnou atmosféru, a tak člověk odpustí občasné technické nedokonalosti, jakými jsou například šmátrající kostlivé pařáty připomínající umělohmotnou hračku z krámku s žertovnými věcmi. Výborná je rovněž chorálová hudba doprovázená zvony. Konec je pak úplně nejlepší... (19.02.2012)

Dlouho jsem se chystal na setkání s nemrtvými rytíři. A konečně! Čekal jsem bombu , něco fantastického. Přeci je vím že každý správný fanda horroru uctívá tento Ossoriův klenot. Ale přesto jsem v šoku. Tohle jsem tedy skutečně nečekal! Může být ještě něco geniálnějšího? Vše důležité již zde bylo řečeno. Zažil sem neskutečnou onanii s maximálním vrcholem. Nemá cenu vyzdvihovat nějakou samostatnou složku tohoto klenotu. Genialita. (25.06.2011)

První zásek templářských rytířů do jejich čtyřdílné ságy není sice tím nejlepším, ale rozhodně má svoje nepopiratelné kouzlo. Ten mlhou zahalený hrad, z jehož podzemních krypt vylézají kostlivci na masem obalených koních, aby všem náhodným turistům usekávali hlavy, má zkrátka něco do sebe. Co se týče tempa a akce, oproti dvojce nebo čtyřce znatelně zaostává, ale v tomhle případě budu mimořádně rád dělat slepýho-hluchýho a lehce nadhodnotím. (04.11.2011)

Romantické letní dobrodružství, které svým tempem vřískajících cikád a atmosférou polorozbořeného hradu vyvíjí na diváka soustavný tlak a očekávání, ze kterého v druhém sledu pramení touha vyměnit si úlohu s některou z hlavních postav. Krásné ženy, lesbické motivy, znásilnění, z hrobu vstávající templáři a legenda stará několik století. Klíčová slova tohoto spektáklu dokážou naladit nejednoho horrorového fanouška, bohužel je pak výsledek spíše zklamáním, které se po valnou většinu projekce táhne rychlostí suchého z nosu. Herci na scénu vyskakují jako ve špatné divadelní hře, pokus o monumentální hudební motiv s patetickým zpomalováním vyznívá do ztracena a násilné scény by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Bohužel to nezachrání ani banda chlápků v černých kápích, kteří za silné asistence latexu cucají krev z krásných dívčích i ztepilých mužských těl. (10.06.2005)

Dryáčnický španělsko-portugalský horor (“Noc slepé hrůzy”), který se snažil přilákat diváky velkým množstvím zombie-rytířů, sadistickými krvavými scénami, zbytečným zobrazením nahoty a primitivního znásilnění. Proto se na základě zhlédnutí tohoto díla dívám na režiséra Ossoriu ,“španělského mistra hororu”, spíše jako na podnikatele než umělce. Ty dvě hvězdičky lze dát jen za úžasně působivé exteriéry zříceniny “kláštera templářů" (kteří si přinesli z Egypta satanistický kult), jež je ve skutečnosti zříceninou cisterciáckého opatství Santa María la Real de Valdeiglesias u Madridu. To je nádherný objekt! (31.12.2010)