Na streche

Kterak si ochočit svého Vietnamce (z pěstírny konopí). A po "eastwoodowsku" dohnat zameškanou západní kinematografii v českých reáliích. V podstatě se nabízelo námět natočit ve dvou verzích. V první verzi starý komunistický zapšklý a osamělý morous vyrve z osidel smrti cizího státního příslušníka žlutého zbarvení, naoko se s ním spřátelí, ubytuje ho ve svém bytě a následně ho začne krutě a nevídaným způsobem ponižovat. Dostalo se nám ale druhé verze, korektní a okleštěné od kontroverze, fádní, imbecilní a nedávající dobrý smysl. Zápletka je velmi chudobná. Více jak polovinu filmu jsem byl nucen sledovat to, jak šedý vlk chce oženit svého asijského nájemníka, aby mohl legálně pobývat v naší české domovině, navíc policií stíhaného za narkotika. Opravdu famózně celý plán vyzníval. Za protilehlými dveřmi totiž přebýval vhodný objekt pro svatební zvony - jakási mladá žena, se kterou se novodobý kuplíř vůbec neznal. Celé prapodivné námluvy spočívaly v tom, že vytipované ženě začali ti dva výtečníci nosit různé prezenty, aby na sebe upozornili, kupodivu jejich snaha byla opětována. Celá tato stupidita, nemaje dobré opodstatnění, byla zakončena rádoby nápaditě sofistikovanou pointou. Nejhorší bylo, že autorovi Mádlovi to přišlo relevantní. Po svižně imbecilní etudě ještě zhodnotím zbytek konání. Švehlík je dokonce jednu scenáristicky pokleslou chvíli nucen před úřady předstírat homosexualitu, aby svého chráněnce dostal do chomoutu. Celkově film nebyl komediální a ani trochu dramatický. Mžik, kdy Vietnamec chce ukončit svůj život skokem ze střechy, vůbec za dramatický nepovažuji. Všichni vědí, že to neudělá, neb celý film je teprve na začátku. A otřesným střihem zakončená scéna, kdy Vietnamec následně pojídá sendvič v kuchyni svého nového spasitele, je vskutku příšerozní. V českých reáliích se také vytratila jakákoliv věrohodnost příběhu. Už vidím, jak si nějaký český penzista nakvartýruje Vietnamce k sobě domů, bude ho živit a šatit. Tenhle blábol, mnohdy rozvleklý, zachránil Alois Švehlík. Za všechny zúčastněné to odehrál i odmluvil a dodal přinejmenším svéráznou filosofii. Film ovšem celkově u mě neobstál. 4/10 (07.12.2020)

"Na Střeše" hodnotím ako tretí flim v neoficiálnej českej filmovej stareckej trilógii, ktorá začala v roku 2001 filmom "Babí Léto" a pokračovala roku 2007 filmom "Vratné Lahve". Tento film v podstate pokračuje podobným štýlom a musím uznať kvality Jiřího Mádla ako režiséra a scenáristu. Myslím si, že nám priniesol skutočne veľmi dobrý film. Ešte než začnem s hodnotením však poviem, že pôvodne mal v hlavnej role hrať zosnulý Jan Tříska, pre ktorého pôvodne túto rolu napísal. A keď som sa zoznámil s našim hlavným hrdinom, musím uznať, že by to bol ideálny casting. No na druhú stranu môžem povedať, že Alois Švehlík to podal rovnako vynikajúco a so cťou. Verím mu hádam každú jednu scénku v tomto filme. Osobne by som povedal, že musí byť ťažké žiť v 79-ke sám v byte, opustený a zabudnutý a len so spomienkami na všetko čo sme nespravili a hnevom voči novému režimu. A je to podľa mňa veľmi pochopiteľné. A je skvele vidieť, že keď mu do života vstúpi mladý vietnamec Song, život pána Rypara má konečne nejaký nový zmysel. Dialógy sú tu podľa mňa veľmi uveriteľné a vždy fungujú. Film je dostatočne vtipný, ale absolútne v ničom to nezastiera jeho drámu. Hudba okrem toho na správnom mieste vie dodať tú správnu atmosféru. Nemal som tušenie, kam to nakoniec dospeje a pôsobí to celé len ako život starého muža, ktorý má pocit, že pred smrťou dostal druhú šancu na to, aby ešte v živote dokázal niečo spraviť lepšie. A podľa mňa to funguje. Čo sa problémov týka, tak možno by som nechal filmu viac času pre vzťah medzi Songom a Annou. Je to pekne budované, má to dobré momentky, no dúfal som ešte v nejaké záverečné momentky. Viem si to predstaviť. A potom by som povedal, že možno trošku sa dalo tempo urobiť svižnejšie. Miestami som si ten čas uvedomoval a najmä som mal pocit, že film si skúsil spracovať viacero záverov a potom sme tam všetky dostali. Ako keby si spomenul, že je ešte niečo treba povedať a pokračovali sme ďalej. A tie scénky sú dobré. Fungujú a som rád, že tam sú. Len si myslím, že to trošku nepomáha tempu filmu. Ako celok hovorím, že Jiŕí Mádl ma prekvapil. Natočil film, ktorý sa mi úprimne páčil a bol by som ho schopný odporúčať. A nečakal som, že sa mu to niekedy podarí. Takže klobúk dole. Skvelá práca. Hodnotenie: A (01.09.2019)

Tentokrát tam "to" prostě není, i když bych Jirkovi moc přál, aby bylo. První polovinu filmu jsem měl pocit, že dost scén chybí. Všechno je náhlé, hrozně po srsti, neuhlazené. Situace ani nevydechnou a už se běží do další scény. Postupem času si naštěstí postavy sednou a v druhé půli už se daří, aby věci přirozeně vyplynuly sami (geniální a přitom tak jednoduché je například panické zavření dveří). Jirka potvrzuje, že si umí fantasticky vést herce, postavit si scénu a má ohromné filmové cítění. Ale příběh by si v tomhle případě zasloužil pečlivější expozici i nějaké to výraznější finále. Nejde ani tak o to, že se mnohé linie nedořeší, jen na konci chybí něco jasnější, drobnost, po které by člověku v hlavně bliklo „FIN“. Takhle byl pro mě náhlý příchod závěrečných titulků stejně překvapivý, jako sebejistota Aloise Švehlíka v podobně (ne)vděčné roli. (21.02.2019)

Keď vidím, tie komentáre, o aké veľdielo ide, tak dostávam padúcnicu. Pritom je to obyčajný film o starcovi a Vietnamcovi, ktorý ničím neprekvapí, nemá v sebe nič originálne a komédia to nie je ani zďaleka. Žiadny dôvod na smiech ani úsmev som tu nenašiel. Švehlík samozrejme výborný, no takú Mary Bartalos ani nemuseli písať do účinkujúcich, veď povedala dokopy jednu vetu. (08.09.2019)

Po Mádlovom režijnom debute, ktorý mi dokonale sadol som sa nedočkavo tešil na jeho ďalší film. No a Na streche je pre mňa sklamaním. Nielenže mi zápletka pripadá oveľa fádnejšia a vlastne na nej nevidím nič dostatočne zaujímavé, ale aj režijne mi to pripadalo oveľa horšie. V rozhovoroch mi často chýbala hudba, ktorá by im dodala atmosféru. Takto boli v rozhovoroch často trápne pauzy behom, ktoré som mal chuť pretočiť. Najväčšou slabinou filmu je ale predstaviteľ Vietnamského chlapca Duy Anh Tran, ktorého herecký prejav je založený len na snahe vykoktať nejaké české slovo so smiešnym Vietnamským dialektom. Vďaka tomu vôbec nefunguje chémia medzi ním a Švehlíkom. Je to len one man show pána herca Švehlíka, ktorý ma charizmu aj keby čítal telefónny zoznam. Lenže bez opory adekvátneho spoluhráča ani Švehlík nestačí na to, aby utiahol film. Ani ostatné epizódne postavy nie sú dostatočne zaujímavé, aby ich epizódky bavili. Je to fakt veľká škoda. Aj keby vzťah ústrednej dvojky fungoval, tak som nenašiel nejakú poriadnu pointu v celom tom príbehu. Obidve postavy si vzájomne trochu pomôžu, ale nič extra objavné sa tu nerieši. Odbúranie pár predsudkov voči Vietnamcom mi nestačí. Pobavilo ma snáď len originálne vyriešenie toho ako legálne zabezpečiť, že ten Vietnamec mohol v CZ ostať. To sa Mádlovi podarilo. Takže výsledok je na české pomery nadpriemerný, ale v celosvetovom merítku je to len tuctový priemer na jedno pozretie. Dúfam, že ďalším filmom Mádl znova dokáže, že je talentovaný režisér a jeho prvotina nebola tak skvelá len vďaka obrovskému šťastiu pri výbere detských predstaviteľov. 5/10. (05.09.2019)