Druhá šanca žiť

Will Smith nám zase trpí. Nedávno to schytával coby nigerijský přistěhovalec, který ukázal na rizika hráčů amerického fotbalu, ve Štěstí na dosah vykreslil otce, kterému osud hází klacky pod nohy, v Sedmi životech byl zase sžíraný chybami z minulosti. Nyní jsou jeho oči snad ještě smutnější. Tklivý příběh, půltucet hereckých hvězd, přeplácaný guláš. Brzy totiž na scénu přijde plán, kdy Smithe jeho kolegové mají dotlačit k tomu, že je prostě blázen. A najmou si herce, kteří jim k tomu pomůžou. Ale bacha, dělají to proto, že už zkusili leccos a Smithe mají vlastně rádi. A nechtějí, aby svou netečností položil společnou firmu. A aby toho nebylo málo, hercům se začnou svěřovat se svými bolístkami. Smith mezitím trpí. A divák tak trochu s ním. Závěrečné dějové odhalení, no, překvapí. O zbytku raději moc nepřemýšlet. A ano, přijde na řadu i rakovina. Dokonale prázdný film. (03.03.2017)

Film má pěknou myšlenku, hrají tam známé herecké tváře, zkrátka má to správné podhoubí, které dokáže zaujmout. Nějak tedy nechápu, proč z těchto ingrediencí vznikl tak neuvěřitelně předvídatelný "cajdák", u něhož emotivní momenty téměř vůbec nefungují. Režiséru Davidu Frankelovi se už od samotného začátku celý koncept filmu "sype" pod rukama, z čehož bohužel vznikla podprůměrná záležitost, která se u mě naprosto minula slzopudným účinkem. Tak snad příště. „Row, row, row your boat gently down the stream, merrily merrily merrily merrily life is but a dream!“ (27.02.2017)

// Slabších sedm, scénář musel vypadat určitě moc chytře a mile, provedení je řemeslně asi okay, ale tomu filmu prostě něco chybí. Navíc je občas vyloženě blbej, viz. závěrečný intervention s právníky. Obecně jsem ale byl furt mile překvapenej, není to moc naleštěný, jak má Hollywood v tomhle žánru zvykem a Will Smith je prostě herecký jistota, takže nakonec mírná spokojenost. (09.06.2017)

Reziser David Frankel /Marley a Ja, Dabel nosi pradu/ natocil len dalsi priemerny film, ktory este v kinach navyse dost zhorel. Vilo Kovac /Enemy of the State/ v hlavnej ulohe cloveka, pre ktoreho uz zivot stratil zmysel, taxa poneviera odnikadial nikam, nic neriesi, mobil ani internet nema ....... ale zobral xebe ludi s dobrym srdcom /to je dolezite konat dobro/ ako kate Winslet /Titanic/, Edward Norton /Kult hakoveho Krize, Birdman/, dalej Helen Mirren /RED/, Michaela penu a aj Moneypenny Naomie Harris. A sympaticke bolo to, ze tito ludkovia sa rozhodli vratit chut do zivota aj Kovacovi. Zaver je dost silny : 69 % (29.04.2017)

Nejednoznačnost panující kolem party údajných divadelníků dává příběhu uměřeně mystický nádech a Mirrenová coby nejstarší z nich, jež by ráda uchvátila všechny role experimentu, i špetku humoru. Nicméně ani herecký výkvět nedokáže zakrýt melodramatickou kalkulaci se ztrátou dítěte – a kdyby jen jednoho a kdyby jen v náznaku; poslední okamžiky se vyprodávají do detailů provázených štkaním.Navíc Collateral Beauty: Druhá šance pracuje s knižním jazykem typu „já jsem smyslem všeho, jsem v tvé bolesti i radosti“, který tvrdě vzdoruje snaze po střídmě civilním výrazu. Ujišťování scenáristy Allana Loeba o „kráse života, která opravdu existuje“ dosazuje režisér David Frankel na přehlídkové molo samých ušlechtilých lidí, kteří si na potkání sdělují niterné záležitosti a s vločkami za oknem Štědrého večera vedou hrdinu k jasné pointě, napovězené už českým podtitulem. Taková sbírka rozbolavělých hrdinů, kteří konají správné věci a ještě zopakují, že je dělají, dovede sváteční rozpoložení silně zprotivit. (08.12.2020)