Deadpool 2

Dlouho po projekci jsem váhal, proč mě to nevystřelilo ze sedačky. Ano, jednotlivé momenty mě uměly odrovnat, ale celek jsem spíše tak prošel, než abych se nechal strhnout. Navíc jsem si po dlouhé době uvědomil, že mám v rámci komiksů své limity, protože mě nástup "tajemného monstra" nechal chladným a ačkoli to zřejmě pro hardcore fandy komiksů bylo něco, jako když pro osmdesátkaře nastoupil v Expendables 2 Chuck Norris, já tu jen pokrčil rameny a řekl si "Aha, a to je všechno?". Pro srovnání jsem si dal o den později jedničku a došlo mi, proč mi dvojka sedla méně - funguje skvěle v jednotlivostech, díky úspěšnému předchůdci si může dovolit více cameo výstupů, ale celek pro mě postrádá zajímavější rámování. Netvrdím, že Cableova motivace není dostatečná, ale zrovna tuhle zápletku využila ne až tak dávno jedna (nebudu spoilerovat) fantastická sci-fi, kde se také cestovalo časem. A netradiční romance v jedničce mi přeci jen přišla živější a zajímavější, než sbližování se s frackem, co nedokáže jinak než vidět rudě. Nemluvě o hrubě nevyužitém potenciálu Davida Leitcha na režijní stoličce. Ne že by odvedl špatnou práci, ale v akci není prakticky cítit. Doufal jsem, že jeho angažování dodá akčním scénám zemitost a syrovost, ale Leitch se ochotně poddal trikům a vesměs tak jeho angažování postrádá smysl. Ale nechápejte mě špatně. Dvojka mě bavila, u několika momentů jsem se smál jako už dlouho ne a Brad Pitt tu má jednu z nejlepších rolí své kariéry. Jen mám pocit, že to funguje hlavně jako sled časově omezených gagů, které už za 10 let vlastně nikdo moc (z nových diváků) chápat nebude. A myslím, že to pro jedničku neplatí. 70% (21.05.2018)

Deadpool 2 je dojemné rodinné melodrama o důležitosti tradičních hodnot. S hrdinou, který se chce po většinu času zabít, zvracením kyseliny a brutálními akčními scénami, k nimž hraje dubstep nebo Enya (rozhodněte se sami, co je horší). Srovnatelně zábavné jako jednička, zároveň temnější a emocionálně i příběhově vrstevnatější.___Retrospektivně (jako velká část prvního dílu) je vyprávěno jenom prvních cca 20 minut, po kterých se film-noir mění v buddy movie (z vězení). Teprve druhá polovina je superhrdinskou týmovkou (Rob Delaney jako Peter by zasloužil spin-off). Cíl protagonisty i role padoucha (opět výborný Josh „Thanos“ Brolin), přicházejícího na scénu poměrně pozdě, se několikrát nečekaně promění. Všechno to spojuje právě onen melodramatický podklad s pozdním/nemožným shledáním a (re)konstrukcí rodiny. Jde tak především o vnitřní konflikt hlavního hrdiny, ne o zničení světa jako v ostatních komiksových filmech. Nevadilo mi proto množství zcela seriózních scén bez sebeshazovacího humoru (krom toho, když po špatném dialogu necháte jednu z postav označit scenáristu za debila, na špatnosti onoho dialogu to nic nezmění). Díky nim berete postavy vážněji než ony sebe samé a závěr vzbuzuje správné emoce (v tomto ohledu je Deadpool soběstačnější než Infinity War – aby vás dojal, nemusíte znát znát předchozích 18 filmů, ale pouze si pamatovat, co jste sledovali poslední dvě hodiny).___ Nejlepší jsou úvodní titulky parodující bondovky, potitulkové scény (resp. mezititulkové, po závěrečných titulcích už nic není) a vtipy pravdivě pojmenovávající nedostatky komiksových filmů, kterým chybí to, čím Deadpool překypuje, totiž nadhled. Vedle konkurence od DC to opět schytávají hlavně X-Men, označeni za zastaralou, genderově nekorektní metaforu rasismu ze šedesátých let. Zamrzí naopak rutinní akční scény s nepřehledným střihem (až na pár plynulejších okamžiků, dávajících svou choreografií vzpomenout na Johna Wicka), které jako u většiny velkoprodukcí tohoto typu zřejmě neměl pod kontrolou sám režisér, nýbrž druhý štáb (a následně lidé starající se o CGI).___ V souhrnu přesto velmi dobrá letní zábava, jejíž tvůrci dokázali vymyslet dost způsobů, jak nás obsahem a konstrukcí příběhu nebo využíváním konvencí různých žánrů i bez možnosti zopakovat „wow efekt“ jedničky od začátku do konce něčím překvapovat. 80% (16.05.2018)

Odpustím slabší první polovinu, protože u té druhé, jakmile přestane mít Wade sebevražedné sklony to pálí jeden gag za druhým. Mou nejoblíbenější částí asi zůstane nábor nových členů a následná první akce X-Force. Přál bych si aby jejich výsadek nikdy neskončil. U druhého dílu se projevila přítomnost Davida Leitcha, takže akce je opravdu špičková. Budu se těšit na Trojku. Tahle série je fakt jízda. 85% (02.11.2018)

V průběhu filmu jsem hodně přemýšlel, jestli je vlastně dobře, jakým směrem se Deadpool ubírá. Později mi ale došlo, že v tom je brutální potenciál. V porovnání s bojůvkami Avengerů je tenhle příběh asi tak důležitej, jako když na okně rozmáznete mouchu. Má ale plno skvělých nápadů. Z rádoby nezajímavých postav Marvelovského universa dělá super partu, kterou je radost sledovat. Sice mě trošku zarazil ten Josh Brolin, ale jeho verze Terminátora mi ve výsledku vůbec nevadila. Stejně tak mě pobavil i nápad narvat do Marvelovky kluka z Novýho Zélandu z filmu Hon na pačlověky. Pochybuju, že by to nebyl nápad Taika Waititiho, když natáčel Thora. Všechno totiž v tomto světě působí až moc provázaně. Osobně mi to ale vůbec nevadí. Příběh je sice poměrně o ničem, ale po shlédnutí tohoto dílu mám skoro pocit, že druhý díl je o chlup lepší, jak ten první. A navíc je tu celá řada nenápadných, ale dost důležitých momentů pro chod celých Marvelovských dějin. Takže se tento film v historii zfilmovaných komiksů rozhodně neztratí. (14.12.2018)

Wade naštěstí nekecal ani tentokrát. Je to rodinný film. Nebýt toho, zase se ta skládačka gagů, mimózních hlášek, přepálených situací a bourání čtvrté stěny může rozpadnout, ale tentokrát je onen dějový základ ještě o třídu pevnější než minule. První díl si až příliš dlouho zkoušel, co všechno si může dovolit, dvojka už do žánrových kliček skáče po hlavě a nebojí se je na první dobrou shodit až tak moc, že jsem nevěřil svým očím (výsadek X-Force). Leitchovi jsem nevěřil ani za mák, takže ta úleva, že je Red v dobrých rukách, byla nakonec víc než překvapivá. (05.06.2018)