Zvuk metalu

Alternativní metalový bubeník (což je ve výsledku úplně jedno, mohl to být klidně sbíječkář ze stavby) přijde náhle o sluch – takže v idylické komunitě hluchých / léčebně závislých se (s tím) musí srovnat a změnit pohled na život. No, nepřišlo mi to zrovna objevné, už stačilo jen obrátit se k Bohu a začít si s pohlednou učitelkou. Co naopak snímek vymezuje, je působivá, tísnivá práce se zvukem, kdy mnohé scény (ne)slyšíme z jeho perspektivy – ale zase jsou natolik užívané, až ztrácejí na efektivitě, a v kombinaci s tichým, pomalým tempem a absencí hudby se celek poněkud táhne. (10.11.2023)

No, název filmu je docela zavádějící, takže jsem ani nečekal, že dostanu tak skvělý drama. Má to trochu nezávislýho ducha a hlavně silně pohlcující příběh s výborným zvukem, takže film si vás snadno vtáhne. Riz Ahmed na mě vždycky působil spíš jemným dojmem, tady ovšem na roli trochu pocvičil, takže působí pěkně nařezaně a na tu vzdorovitou roli se hodil dokonale. Film od začátku šlape s tragickým podtextem, ale stejně zůstal na zemi a poslední minutka, to byl uklidňující balzám po té klikaté cestě. (25.12.2021)

Jako sonda do komunity neslyšících je to hodně zajímavé, jinak je to jako film dost těžké téma, které není jednoduché zpracovat. Riz Ahmed hraje skvěle, ale jeho postava je divákovi hodně nepřístupná a jen těžko si ho tak můžete oblíbit. Oceňuji ale práci se zvukem, který zážitek z filmu umocňuje. Všechno to pískání, práskání a ticho má svůj smysl. (19.04.2021)

Sound of metal (nádherná prešmyčka) je presne tým typom filmu, ktoré by som ja v roli akademika nominoval na Oscara ako prvé. Komorný príbeh o obyčajnom človeku s obyčajným naratívom možno mnohých svojou NEveľkoleposťou rozprávania sklame, u mňa si však práve týmto prístupom vybudoval obrovské sympatie. Sound of metal celú dobu postupuje úplne nepredvídateľne a často krát naznačované dejové odbočky vypustí, alebo úplne ignoruje. No a nebudem sa tajiť, záver je presne v tom minimalistickom, ale zároveň dostatočne katarznom duchu, v akom to milujem. Malý veľký a právom nominovaný film! (24.03.2021)

Kvůli nominacím na Oscary jsem se nevyhnula ani snímkům, kterým bych za normálních okolností nevěnovala vůbec pozornost - a tohle je jeden z nich. Už dlouho jsem neviděla film s tak nepřístupným a nesympatickým hlavním hrdinou. Neměla jsem jediný důvod neslyšícímu hudebníkovi fandit a sledovat více než dvě hodiny jeho snahu naučit se žít s postižením pro mě bylo čiré utrpení. Rozhodně ale musím ocenit práci se zvukem, která právem prestižní ocenění získala. Pokud vám nevadí snímky s méně (nebo vůbec) sympatickými hrdiny a rádi se místo rozvíjení zápletky zaměříte na psychologickou sondu do duše člověka, který se právě stal neslyšícím, směle do toho. Jen ještě upozorňuji, že zde uváděný žánr hudební je poněkud zavádějící, protože kromě úvodního koncertu se tady s hudbou vůbec nesetkáte. (05.05.2021)