Princ Mamánek
Réžia:
Jan BudařScenár:
Jan BudařKamera:
Jan MalířHudba:
Jan BudařHrajú:
Jan Budař, Ondřej Vetchý, Martin Huba, Jana Nagyová Pulm, Veronika Khek Kubařová, René Krupanský, Vladimír Javorský, Bolek Polívka, Adam Halaš, Jan Rak (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Princ Ludvík Otomar Karel XII., zrodený Vznešený, má veľmi blízko k svojej milujúcej mamičke, kráľovnej Ľudmile. Lenže Ludvík je už tak trochu „prerastený“ princ, má 39 rokov. Bojí sa skoro všetkého, do ženenia sa veľmi nehrnie a väčšinu života trávi pofľakovaním sa po prepychovom zámku a priľahlých zverniciach. Múdry kráľ Radomil mu preto na narodeniny pripraví nečakaný darček – princ sa jedného rána prebudí v lese v obyčajných šatách a v sprievode drsného rytiera Hudrovala sa má vydať do sveta, aby zistil, o čom je život a možno konečne aj dospel. Na jeho veľkej dobrodružnej ceste ho čakajú zážitky, o ktorých doteraz čítal len v knihách. Stretne sa s mocným čarodejníkom, zlými čarodejnicami, duchom i samotnou pani Smrťou. A možno nájde aj lásku svojho života... Čo na to všetko povie milovaná mamička? A bude kráľovský otec s jeho „výkonom“ spokojný? (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (330)
Budařův režijní debut je stejný, jako sám Budař - snaživý, svérázný, ale i přes to všechno nijaký. Za pohádku se to jen maskuje, blíž to má béčkovému Jakubiskovi v období, kdy začal mít neomezené prostředky, nebo ještě líp ranému televiznímu Michálkovi s jiným typem drog, takže je to hlavně zmatek bez pořádného děje a celistvosti, který prostě tak nějak je a nebýt psychedelického finále a pár hororových scén s jednou lekačkou, byl by jen nevýrazně divný. Takhle to člověk z hlavy skutečně jen tak nevymaže, ale že to byl zrovna klad se říct nedá. Trpí to totiž tím, že to nemá cílovku. Pro ty, kteří čekají typickou pohádku, přijde zklamání v podivném vedení zápletky, pro ty ostatní zase něco, co sotva ví, o čem chce být, ale pohromadě držet nedokáže a nejšílenější, že se to oběma skupinám snaží nabídnout něco jen pro ně, takže to ve finále je mišmaš dvou nesourodých stylů s ezoterickým nádechem vypůjčeným od dua Dušek/Poltikovič, akorát v profesionálnějším hávu. Své fanoušky si to určitě najde, mě to hlavně nudilo a přišlo mi, že tu Budař schválně zabil skvělý námět jen pro to, aby to bylo "chytřejší", než by se mohlo zdát. Jen teda nepřemýšlejte nad tím, proč se tu některé věci dějí tak, jak se tu dějí, protože to podle mě na place nevěděl nikdo. Ale ta neotřelost se mi líbila, když už nic jiného. 2* ()
Něžný a hřejivý název a označení pohádka může zlákat na pokoukání v rodinném kruhu. Mamánkovský obličej Jana Budaře láká na veselou podívanou o rozmazleném princi. Jenže... ...je to past! Protože Jan Budař není normální a divák se musí mít na pozoru, pokud si přečte, že tento film je zahrán, produkován, napsán, režírován a ohudebněn samotným Budařem. Tedy pojistil si takříkajíc hlavní pozice a spustil tento cirkus. Spíše něž k tradiční české pohádce se tento softhorror blíží k Erbenovským a skoro i Grimmovským báchorkám a taktéž hororovým pohádkám Juraje Herze (kvalitou je Mamánek samozřejmě o několik tříd níže). Divák psychoanalytik někde u konce rozšifruje podobenství o vnitřním souboji superega prince Ludvíka a odbourání Oidipovského komplexu. Dětský divák se bude trošku bát prapodivných ježibab a zcela určitě se pochčije strachy jakmile se zjeví smrtohlavá tvář Vladimíra Javorského, který nemusí být ani maskován a zřejmě asi někde v polovině bude rodiči většina dětí odehnána od této psychopohádky. Plusem je netypická mluva některých postav, která nečekaně ve filmu z dávné doby překvapí současnou civilní hovorovou řečí a chováním. Dále pak jistá originalita, snaha o vybočení, manýrismus. Speciální a vtipný bonus, který asi málokdo odhalí je použití "hlasu" Josefa Kemra pomocí imitátora Petra Martináka. ()
Vydržel jsem do doby, kdy nesnesitelně šišlající a pitvořící se šenkýřky začaly olizovat mamánkův dopis. Pak jsme přepnuli na Knihu džunglí. Bože to byl nebetyčný rozdíl... Možná to někdy dokoukám do konce, ale ani na ty 3 hvězdy to nevidím. Škoda, fandil jsem tomu. ()
Tak ja mám jasno! Toto je najzaujímavejšia domáca filmová rozprávka za veľa rokov! Neuveriteľný Budařov kúsok, husársky už len tým, ako odvážne klame telom jeho názov, plagát aj trailery, ktoré sľubujú akoby niečo vtipné, milé, groteskné či fraškovité... ale dostane rozprávku, aká tu naozaj dlho nebola. Keby sa to volalo aspoň PRINC MAMÁNEK A SMRŤ, tak nepoviem, bolo by tu aspoň akési varovanie či lákadlo, pretože ako pre deti to rozhodne nie je! Čo to ale je, je veľká pecka, také bum po kotrbe konzervatívnym divákom aj tým, čo furt frflú na to, že na rozprávkovom poli nevzniká nič originálne. Premyslenosť Budařovej vízie je fascinujúca a na to, že doteraz nestál za kamerou, je jeho režisérsky rukopis neuveriteľne presný a výrazný, nielen v zvládaní tempa a miery, ale hlavne v majstrovstve, s akým dokáže preskakovať medzi humorom a hororom. Prekvapivo pestrá paleta ich foriem a vyváženosť, s akou sa striedajú, je taká, že aj taký Bebjak pri ňom vyzerá ako nejaký študentík, čo raz lepšie, raz horšie niečo odkuká. Osobne ma samozrejme dostáva hlavne ten psychedelický rozmer, ktorý proste ku klasickým rozprávkam patrí (pri starom strome mi prvýkrát spadla sánka), ale aj hĺbka príbehu a významová previazanosť tematických komponentov a symbolických rovín je že na pána! Finále u pani Smrť je už potom úplne iná filmárska dimenzia, kde som tú sánku už radšej ani nezdvíhal... PS. Ondra Vetchý ma takto nebavil už asi... - no možno ešte nikdy! ()
Po zhlédnutí filmu jsme byli rádi, že jsme na něj nešli do kina s prckem. Ale aspoň bychom jej dokoukali napoprvé, protože doma jsme s tím měli problém. Začátek byl nadějný, místy vtipný. Poté ale přešel do temné psychedelické roviny. Hutný závěr byl příliš těžký ke konzumaci. Pohádka se drží tradičního schématu, nalezneme lásku, ponaučení i moudrost. Ovšem forma zvítězila nad obsahem. Více pro dospělé, než pro děti. ()
Reklama