Čokoľvek

Frajerku akú si v tomto filme strihla Christina Ricciová by asi žiadny normálny chlap nechcel – klame, otvorene flirtuje a následne kefuje kedy a s kým jej to vyhovuje, bez ohľadu na momentálneho stáleho partnera. Búrlivý milenecký začiatok vystrieda sexuálnou abstinenciou, čo odôvodňuje veľmi pochybným dôvodom. Úloha jej sadla veľmi dobre a spolu s Woodym v úlohe poučujúceho skeptika a mierneho paranoika, ktorý si napriek veľmi subtílnej fyziognómii nenechá len tak srať na hlavu patrí k tomu lepšiemu z filmu. Zvyšok patrí k allenovskej klasike – intelektuálna práca a prostredie, partnerské súžitie, problémy, rozchody a spárenia, to všetko pomiešané v neveľmi vtipnom guľáši. Ako väčšina Allenových filmov - plno planého, neuroticko - vzťahového a paranoidno-hypochondrického, miestami vtipného plkania, ktoré odoznie so záverečnými titulkami, filmársky rovnaké pred dvadstiatimi rokmi ako dnes. Režisér zamrzol kdesi vo fáze nervného baliča dievčat, študujúceho Freuda. (05.09.2004)

Trochu víc Annie Hallové, trochu méně Dannyho Rose z Broadwaye, pak ještě něco dalšího... Ano, je pravda, že dějově Cokoliv nepatří k Allenovým nejoriginálnějším počinům, ale koho to zajímá, když se na film tak dobře dívá, když jsou v něm tak vtipné scény jako ta s puškou, stěhováním klavíru a telefonováním, když 108 minut uteče jako 80? Vyhovovalo mi i obavy vzbuzující obsazení, zejména teď myslím na Jasona Biggse, který nakonec působil úplně přirozeně a postavu, již by před dvaceti třiceti lety Woody Allen hrál sám, vystřihl na jedničku. Christina Ricci byla roztomilá, Danny DeVito díky scéně v restauraci zcela bezvadný a Allen (v neodolatelné úloze paranoidního cvoka) opět vtipný k popukání. Tak co. (03.08.2014)

Další neobyčejně obyčejný Woody Allen, který po svém a s velkou lehkostí vypráví o banálních problémech několika Newyorčanů. Co potěší nejvíc (stejně jako předtím a předtím a ještě úplně na začátku) je skutečnost, že se Allen, ač vypráví znovu to stejné, neopakuje a nevykrádá své starší skvosty. Tentokrát navíc herecky ustupuje do pozadí a je spíš občasným průvodcem Jasona Biggse, který se zrovna nachází v jednom hodně chaotickém vztahu. Po období „děláme to všude a kdykoliv“ přišel čas „nemám chuť a ještě do tvého bytu nastěhuju svou mámu a její piano“. Scénář je opět plný brilantních dialogů a paranoidních myšlenek, vše je navíc nasnímané zkušenou kamerou Dariuse Khondjima (Sedm, Úkryt, Funny Games USA) a okořeněné nejen překvapivě slušným Biggsem, ale hlavně výborně ujetou a neurotickou Christinou Ricci, která je i proklatě sexy. Slabší (ale pořád) čtyři hvězdy!! (06.08.2013)

Woody snad poprvé dal prostor mladé generaci a to je myslím hlavní důvod (ne)přijetí tohoto snímku. Nepovažuju se za skalního fanouška Woodyho Allena, ale jak tak už dokončuju jeho filmografii, tak jsem k němu jednak získal respekt a uznávám ho, ale hlavně dokážu tak nějak poznat, kdy to je ten pravý Woody a kdy ne. A tady to je on, žádná krize, vážení hodnotící. Neříkám, že to je jeho nejlepší snímek, to ne. Anything Else si v pár místech neumí udržet tempo a notně připomíná pár předchozích Woodyho filmů. Ale kdo říká, že tohle není Woody Allen, tak ten by měl všechny jeho filmy ještě jednou zhlédnout a pak snad uvidí, že je. Možná ne dokonalý a určitě ne na vrcholu své scenáristické síly, ale je. 70 %. (15.01.2013)

tak jsem zas jednou odcházel z kina dosti spokojen! bavil jsem se celou dobu, Allen nezklamal a Biggs velmi velmi mile překvapil. pseudointelektuální žblepty + paranoia + panoptikum šílených lidí okolo... jediné, co bych snad vytkl, byly někdy až moc polopatické komentáře, kterými Biggs zasvěcoval do situace. ale to je jen drobnost - a spousta hlášek má podle mě těžce kultovní potenciál :) (16.10.2004)