Rojkovia

Nahotou silně prosycený film Itala Bernarda Bertolucciho, kdy spolu v dobové atmosféře hlavní protagonisté „fungují“ prostřednictvím lásky k filmu (Scarface, Páni v cylindrech) a sexuálního napětí. Na pozadí bouřlivých protestů se tak v Paříži seznámí prudérní Američan s místními dvojčaty, a zpočátku nechápe jejich otevřené sexuální mravy. Sám Bertolucci jako první otevřeně prezentoval mužské pohlavní orgány (film 20. století), tady dominují i nad událostmi konce 60. let a působí mnohdy až samoúčelně. Příběh je upozaděn, nejdůležitější jsou postavy a jejich vztahy. Nejvíce tak zaujmou herecké výkony, zápal a naivita Michaela Pitta a okouzlující hluboký pohled nastupující Evy Green. (01.03.2006)

Zo začiatku kilm o iných filmoch a vzťahom k nim s trojicou fanatických filmových fanúšikov, komplexná filmová mozaika naplnená odkazmi a éterickosťou s troma voľnomyšlienkárskymi postavami, Matthewom a dvama súrodencami -domácimi - Theom a jeho sestrou, ktorí spolu vášnivo zdieľajú záujmy, obzvlášť fanatickú lásku k filmu a hýria chytľavou netradičnosťou prejavujúcou sa hlavne v ich hrách, Bertolucii pri tom krásne kombinuje výrazovú paletu od humoru po erotiku. Matthew je prijatý do spolku týchto "obludiek" (THE FREAKS,1932) a film postupne prechádza do úrovne romantického filmu zasadeného dobového kontextu pod povrchom tlčúceho na dvere bytu kde si postavy vytvárajú svoju malú bohémsku "komnatu". Prvá polovica sníky je sympaticky emancipovaná až streštená, tá druhá sa venuje prenikaniu do komplikovaných vzťahov medzi postavami v intímnej atmosfére prostredia s pár izbami premenených na malé emancipované univerzum troch ľudí, vykreslené na filmovom plátne v impresionistických farbách. Éterická dráma o zaujímavých ľudoch v revolučnej dobe, film o láske k filmom a ich citovaní na pozadí načrtávajúcom dobové udalosti vychádzajúce výrazne na povrch až v záverečných minútach, z bytu sa dostávame do ulice, atmosféra snímky sa mení, z myšlienkovo bohatej vláčnosti zrazu kričí. (13.04.2013)

Italský režisér Bernardo Bertolucci se již jednou provokativně Paříži věnoval, a to ve svém kontroverzním snímku Poslední tango v Paříži, které dnes působí značně sexuálně umírněně. Jak se zdá, doba jde kupředu a možná časem nebude rozdíl mezi pornofilmem a uměleckým filmem. Protože i Snílci obsahují velmi erotické scény, které skutečně leckdy lze zaměnit s pornografií. Samozřejmě právě proto je tento film ohromným lákadlem pro většinový dav, avšak i za tímto jistým typem pozlátka se skrývá malý velký příběh. Ocitáme se v Paříži jara roku 1968, kdy byl vyhozen nejlepší francouzský filmový archivář, promítač, kritik a odborník, a mnozí slavní herci jej začali obhajovat i proti policejnímu násilí. Tyto úvodní scény jsou vynikající v tom, nakolik kombinují původní dobové záběry s nově natočenými, takže dochází k jakémusi prolnutí minula a současna. Mladý Matthew, americký student francouzštiny a milovník filmů, se při těchto demonstracích seznímá s mladým párem Theem a Isabelle. Ti se znají od dětství a nabídnou mladíkovi možnost bydlet s nimi. Zasvětí ho vedle povídání o filmu i do mnoha francouzských způsobů sexu a milování, ale stále jsou malými dětmi, kterým chybí nadhled nad sebou i situací kolem sebe. A i když se Matthew snaží, nepodaří se mu je předělat, protože náhle přichází politická revoluce a on oba ztrácí. Film má na disku skvělé provedení – jak obrazové, tak zvukové. Vedle českého dabingu v Dolby Digital 5.1 zde najdeme i stejný původní anglický zvuk v Dolby Digital 5.1, ale také anglický zvuk v DTS! Ne že by mezi nimi byl větší rozdíl, ale v těch několika málo scénách zní dobře. Bonusy zahrnují upoutávku na tento film a také trailer na Trio z Belleville, fotogalerii, ale pak také např. rozhovory. Je jich celkem šest – tři s herci – představiteli Thea, Matthewa a Isabelle, a tři s režisérem, scenáristou a producentem. Mají od dvou do jedenácti minut, a asi nejzajímavější je ten s režisérem, kde zjistíme, proč tento film natočil a jaký byl návrat po třiceti letech na stejná místa. Následuje jedenáct minut z natáčení několika různých scén, tedy z placu, které mají české titulky, stejně jako pětiminutový film o filmu, jenž je spíše větším trailerem s ukázkami z filmu a krátkými výňatky z již slyšených rozhovorů. (09.08.2019)

Bertolucciho esteticko-filmové intelektuálně sofistikované cvičení jež má tři témata: kino, politiku a sex. Tyto se prolínají v diskuzích mezi třemi hlavními postavami, které si vybudují vlastní svět ve svém bytě, zatímco venku probíhají pouliční protesty studentské revolty roku 1968. Je to podáno s dostatkem empatie, šarmem a lehkostí, že je celkem snadné podlehnou názvu filmu a zasnít se také. Bertolucci vzdává hold světovému filmu, v prostřizích jsou skryty pozdravy od Keatona, Chaplina atd., skvělý soundtrack zahrnuje vše možné od Dylana až po hudbu z dobových francouzských filmů včetně prvního hitu u nás více méně neznámé, avšak pro pochopení kontextu francouzské moderní kultury významné šansonierky Françoise Hardy "Tous les garçons et les filles"._____Samostatnou kapitolou je nahota a sex ve filmu. Možná je to víceméně bezúčelná berlička pro povrchní atraktivitu filmu s naznačeným sourozeneckým incestem._____Tak či onak tehdy začínající filmové hvězdy to pojaly opravdu odvážně a adolescentní Evík po té co se ve své filmové prvotině svlékne do stavu ganz ohne, je autentickou sexuálně osvobozenou flower power teenagerkou a nenechá o svém velkém filmovém talentu pochybovat ani toho největšího puritána z kláštera poustevníků augustiniánů. Další mužské stars této trojky nijak nezaostávají, jen jejich herecký talent nedokáži tak odborně posoudit jako u Zelené Evy – tam jsem si naprosto jist. V čem trochu tápu je otázka, mám-li dílo považovat za filmový majstrštyk nebo úlet lascivního básníka z Parmy…Brilantně natočená a netuctová podívaná je to každopádně. 👍 Produkce: Recorded Picture Company (11.08.2020)

Snílci se sice snaží honit více zajíců, než by bylo zdrávo, ale i tak zůstávají energií nabitou podívanou, kde nejpůsobivěji vyznívají režisérovy snahy zachytit lásku ke kinematografii. Revoluce i incestní vztah dvou hrdinů zůstávají na druhé koleji a nejsou vylíčeny jinak než efektně (a že dívat se na Evu Green je radost). I tak se mi ale Snílci hodně líbili. Ale mohlo to být ještě lepší. *** 1/2 (01.12.2006)