Réžia:
Werner HerzogScenár:
Werner HerzogKamera:
Jörg Schmidt-ReitweinHudba:
Popol VuhHrajú:
Klaus Kinski, Isabelle Adjani, Bruno Ganz, Roland Topor, Walter Ladengast, Jacques Dufilho, Attila Árpa, Clemens Scheitz, Werner Herzog, Jan Groth (viac)Obsahy(1)
Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker (Bruno Ganz) dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula (Klaus Kinski), který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá... (caligari)
(viac)Videá (1)
Recenzie (230)
Herzogova pohádka zahalená v oparu snu je kouzelná ve dvou věcech. Jednak střídáním nálad, které nejdou nikdy úplně na dřeň, ale zajistí magičnost celku ať už prostřednictvím hudby a nebo nasnímáním, které umí prodat vybrané lokace, chvilky pocty klasice Murnaua i úplné obyčejnosti (čarokrásná Adjani za okenní tabulí, odraz přijíždějícího kočáru na vodní hladině). A pak tím, jak se kromě úvodních minut s mexickými mumiemi vyhne hrůze, ale děsům se přitom nevyhýbá.. Nemohl jsem si pomoct, ale Kinskiho hrabě s latexovýma ušima mi nejen vizuálně připomínal Alana Harpera z Dva a půl chlapa. Ta osamělost, to držení těla vzbuzující soucit. Ve společnosti oblíbený jako mor a když už jednou dojde láska naplnění, stane se něco horšího nežli kuropění.. ()
Změnil jsem názor. Po opakované projekci musím připustit, že zde více než kdy jindy je třeba přijmout autorovy pravidla hry a vzít v potaz celou jeho dosavadní tvorbu. To, co se může jevit ze strany Herzoga jako směšná manýra, je ve skutečnosti odvážný tvůrčí krok, dříve domnělé slabošství a váhavost hlavní protagonisty se zašpičatělými tesáky nyní vidím jako smutný tragický osud jedné bytosti, která s přibývajícími léty chápe svůj smutný úděl. Pouze opojná surealistická atmosféra příběhu zůstala v mých očích stejná jako před mnoha lety. A tleskám Klausi Kinskému, jehož démonický holohlavý Nosferatu i přes malý prostor dokáže vyvolat silné emoce. ()
Takřka věrný remake Murnauova černobílého němého díla. Na rozdíl od něho však končí prakticky beznadějně. Po esteticko-výtvarné stránce Herzoga překoná v tomto tématu snad jen Roman Polanski v Plese upírů; tam však k úplné dokonalosti zase vadí poněkud zdlouhavější rozjezd. Jsem toho názoru, že výše jmenované tři draculovské filmy jsou zatím dosud zřejmě nejlepšími. Coppola je nepřekonal, ale stejně jemu i všem jmenovaným dávám jen čtyři, byť silné, hvězdičky. Doufám, že na těch pět tento námět ještě někdo natočí... ()
Pre mňa príjemné prekvapenie. Herzog spravil poetickejšiu adaptáciu jedného z najznámejších filmocv a dodal mu rozmer. Nemú verziu od Murnaua mám veľmi rád ale toto mi ulahodilo rovnako. Kinski vo svojej postave démonický a Bruno Ganz ako Harker rovnako dobrý. Výraznejšia práca s prostredím. Ústup od hororu hoci tu máme množstvo nepríjemných scén - potkany, sebaobetovanie. Pre mňa skvelé obhliadnutie za témou vampirizmu ktorú súčasný hollywoodsky priemysel spŕznil. Schmidt-Reitweinova kamera uhrančivá. ()
Herzog slepě nekopíruje ani nevykrádá, naopak příběhu přidává značnou dávku surreálné děsivosti. Groteskní noční můra bez happyendu, naopak s démonem Kinským, charismatickým Ganzem a přepjatě melodramatickou Isabelle Adjani. Ta skvěle funguje jako kontrapunkt k ledově chladnému hrběti Draculovi. Několik záměrně černohumorných momentů ještě posiluje "morová" hudba a všudypřítomné krysy. Pocta a reinterpretace jak má být. ()
Galéria (122)
Zaujímavosti (17)
- Pro natáčení nebylo k dispozici dostatek šedých krys, proto se použily krysy bílé a nabarvily se na šedo. (HellFire)
- Tento snímek je remakem klasického Murnauova Upíra Nosferatu z roku 1922. Natočil ho Werner Herzog v překrásných exteriérech, které pečlivě vybíral po celé Evropě. Stejně jako Murnau, i on natáčel scény z Draculova sídla na slovenském Oravském zámku. Točilo se rovněž i v Tatrách, v Mexiku a Nizozemsku a v ČR – konkrétně v městech Nedvědice, Telč a na hradě Perštejn. Zřícenina ve filmu je pak hrad Strečno ještě před komplexní rekonstrukcí. Scéna, kdy Harker (Bruno Ganz) přichází na začátku filmu do vesnice se točila ve slovenském Vlkolínci. (caligari)
- Štáb tvořilo 16 lidí. (Kamkon)
Reklama