Réžia:
Werner HerzogScenár:
Werner HerzogKamera:
Jörg Schmidt-ReitweinHudba:
Popol VuhHrajú:
Klaus Kinski, Isabelle Adjani, Bruno Ganz, Roland Topor, Walter Ladengast, Jacques Dufilho, Attila Árpa, Clemens Scheitz, Werner Herzog, Jan Groth (viac)Obsahy(1)
Úředník jedné realitní kanceláře Jonathan Harker (Bruno Ganz) dostává za úkol zprostředkovat prodej nemovitosti. Kupcem má být nějaký hrabě Dracula (Klaus Kinski), který žije na svém sídle v Karpatských horách. Mladý muž se proto se smlouvou v kapse vydává na dalekou cestu za uzavřením obchodu. Po příchodu na zámek ho zarazí podivné chování hraběte. Již první noc zjišťuje, co se za tímto neobvyklým chováním skrývá... (caligari)
(viac)Videá (1)
Recenzie (231)
Mal som vo väčšine filmovej stopáže nepríjemný zvláštny tiesnivý pocit,že sa deje niečo strašné,a tak pri pohľade na krysy a na mor v Holandsku ma extrémne mrazilo,že k tomu vidieť desivého,ako zvyčajne Klausa Kinského nepridáva na zdraví nič dobrého,veľmi depresívny film,ktorý vďaka réžii Wernera Herzoga pôsobí autenticky! Ak by som mal vyzradiť tajomstvo,tak spolupráca KINSKI/HERZOG mi viac pasuje predtým v Aguirre, der Zorn Gottes a potom v majestátnom Fitzcarraldo,zlatá stredná cesta je asi tu... Inak mladý Bruno Ganz sa profiloval herecky už dávno predtým,ako som si doteraz myslel... ()
herzogova verze draculy se misty znacne odchyluje od genialniho originalu a v tomto pripade je to bohuzel spis ke skode veci, herzoguv ambientni styl vypraveni dej spise zpomaluje a casto je kladen duraz na nepodstatne sceny (namornik na lodi) na ukor tech dulezitych, ktere mnohdy nejsou podany patricne sugestivne. jinak nosferatu v podstate nema chybu, vsichni herci jsou skveli (a to vcetne jonathana harkera, ktery byl v prisernem podani keanu reevese kamenem urazu i v jinak skvele coppolove verzi), tradicni kraut-rock soundtrack je spravne temny a prirodni scenerie jsou fantasticke, i kdyz je jich mozna misty uz trochu moc na ukor deje. kombinaci herzogovy zachmurene atmosfery a hudby s coppolovou drsnosti, krvavosti a vernosti originalu by mohla vzniknout idealni drakulovska adaptace. ()
Hrabě Orlok podruhé. Navíc s barvou, zvukem a více depresivně, než tomu bylo v originále. Herzogova verze se v první polovině drží naprosto věrně původní předlohy, aby se v té druhé až pedantským způsobem věnovala Orlokovým příjezdem do Wismaru, z kterého udělá pomocí morem nakažených krys město duchů. Herecky výborné (Kinski tu předvádí téměř nadlidský výkon), po hudební stránce tíživé a atmosféricky srovnatelné s Murnauovým snímkem. Taková první večeře na hradu, při níž hrabě hladově doráží na svou budoucí oběť, mně přijde dokonce ještě lepší. ()
Írsky spisovateľ Abraham Bram Stoker vydal v roku 1897 svoj najslávnejší román. Zrodil sa gróf Dracula. Príbeh o krvilačnom šľachticovi z Transylvánie sa stal legendou. Táto kniha je vďačným námetom pre filmárov. Od počiatkov kreatívnej kinematografie až po súčastnosť sa natočilo nespočet filmových adaptácií tejto literárnej predlohy. Nemecko-francúzska verzia z roku 1979 je hodne zaujímavá. Je spracovaná v podmanivom gotickom štýle. Obsadiť Klausa Kinskiho do úlohy Draculu bola skvelá voľba. **** ()
Herzogova pohádka zahalená v oparu snu je kouzelná ve dvou věcech. Jednak střídáním nálad, které nejdou nikdy úplně na dřeň, ale zajistí magičnost celku ať už prostřednictvím hudby a nebo nasnímáním, které umí prodat vybrané lokace, chvilky pocty klasice Murnaua i úplné obyčejnosti (čarokrásná Adjani za okenní tabulí, odraz přijíždějícího kočáru na vodní hladině). A pak tím, jak se kromě úvodních minut s mexickými mumiemi vyhne hrůze, ale děsům se přitom nevyhýbá.. Nemohl jsem si pomoct, ale Kinskiho hrabě s latexovýma ušima mi nejen vizuálně připomínal Alana Harpera z Dva a půl chlapa. Ta osamělost, to držení těla vzbuzující soucit. Ve společnosti oblíbený jako mor a když už jednou dojde láska naplnění, stane se něco horšího nežli kuropění.. ()
Galéria (122)
Zaujímavosti (17)
- Zpomalené záběry letícího netopýra byly zapůjčeny z přírodovědného dokumentu. (HellFire)
- Tento snímek je remakem klasického Murnauova Upíra Nosferatu z roku 1922. Natočil ho Werner Herzog v překrásných exteriérech, které pečlivě vybíral po celé Evropě. Stejně jako Murnau, i on natáčel scény z Draculova sídla na slovenském Oravském zámku. Točilo se rovněž i v Tatrách, v Mexiku a Nizozemsku a v ČR – konkrétně v městech Nedvědice, Telč a na hradě Perštejn. Zřícenina ve filmu je pak hrad Strečno ještě před komplexní rekonstrukcí. Scéna, kdy Harker (Bruno Ganz) přichází na začátku filmu do vesnice se točila ve slovenském Vlkolínci. (caligari)
- V Německu film navštivilo rekordní 1 milion diváků. (Kamkon)
Reklama