Manhattan

Manhattan ve mně neprobudil výbuchy smíchu, spíše mě zaujal svým vysoce intelektuálním a propracovaným scénářem, ve kterém jsem paradoxně mnohým dialogům vůbec nerozuměl. Zápletka není nijak složitá, ani neokoukaná, jde prostě o takový příběh ze života. Herecké obsazení bylo opravdu perfektní, zejména Diane Keaton a Mariel Hemingway. Líbila se mi hudební stránka, která mi strašně přípomínala prostředí salónů a zábavních podniků první poloviny 20. století. Typicky konverzační Woody Allen, který sice neohromí, ani nepotrhá bránici smíchem, nicméně zaujme a vynutí na tváři potěšující úsměv. (23.07.2013)

Není to lepší než dva nej Allenovy filmy, které jsem zatím viděl (tj. Annie Hall a Zelig), ale pořád je to velice dobré. U Manhattanu se mi nechtělo popraskat smíchy ani se nijak zvlášť dojímat, spíš na mě působil velice autenticky, uvěřitelně a (jak tu frázi nemám rád, musím ji teď zase použít) jako ze života. A kromě řady neodolatelných dialogů obsahuje krásnou scénu v planetáriu a nádherné vyznání lásky: "Jsi jako Boží odpověď Jobovi. Řekl by: Ano, dělám hrozné věci, ale taky dělám takovéhle holky." Dávám čtyři a kousek. (24.01.2014)

Filmy Woodyho Allena moc nemusím, ale tento mě opravdu chytil. Nejdříve jsem se díval na prvních 20 minut a poté jsem to unuděn vypnul. Asi za měsíc jsem se k filmu vrátil s leúší náladou. Najednou mě film bavil od prvních vteřin, tak nějak jsem najel na Allenův humor a parádně jsem se bavil. Krom toho, že je film plný jemného inteligentního humoru, je i krásně dojemný. Opravdu mě to nadchlo, Možná i zde čerpala Sophia Coppola inspiraci pro své Lost in Translation. (03.08.2005)

Po psychologickém dramatu "Interiéry" se Woody Allen vrátil naposledy (v budoucnu se však ještě párkrát vrátil) melancholicky smutnou tragikomedií o mezilidských vztazích. Od začátku do konce má film velmi zajímavou atmosféru. Woody opět hraje sám sebe (jak jinak než skvěle) a Diane Keaton je naprosto skvěle bezprostřední a přisprostlá (bohužel na dlouhou dobu poslední spolupráce s Woodym). "Manhattan" je romantický film, ovšem nikoli červená knihovna. Se sarkasmem hledá odpovědi na otázky: Co je to láska? Má nějaký vztah smysl? Může vztah mezi mužem a ženou dlouho vydržet? Woody Allen ukazuje rovněž odvrácenou stranu moderní společnosti (lidé jsou ovládáni televizí, vztahy motivované sexem, lesbičky...), ale nejen to. Především vzdává hold svému rodnému městu, které i přes neuvěřitelný spěch, přelidněnost, kriminalitu a hnědou vodu je důvod milovat. "Manhattan" mě napoprvé nudil. Až na několikáté jsem film plně pochopil a našel jeho pravou hloubku. "Manhattan" je decentní, až podprahový. Decentní, až podprahové umělecké dílo. (29.01.2008)

Jste šťasní, nic vám nechybí, všechno je v pořádku. A najednou se objeví někdo, kdo vám ukáže, že byste mohli být ještě šťastnější a vy se divíte, jak jste bez něj doteď dokázali žít. Nakonec člověk vykročí jedním či druhým směrem dál, ale - ono NĚCO se stejně vždycky objeví. Nejčistší dávka čisté romantiky, zkušeností, antisnobství, ironicky nadnesených konverzací o umění a Woodyho v herecky, scenáristicky i režisérsky nejlepší formě. Jak já jsem se na tolika místech poznával, usmíval se i smutnil. Viděl jsem totiž scény, které jako by vypadly z mých představ o ideálním partnerském soužití nebo o mojí budoucnosti. A jednou se v Manhattanu najdu úplně. (17.10.2005)