Atentát v Ambassadore

Scénář: Emilio Estevez .. Úžasná podívaná. Válka, drogy, rasismus, volby, slibná budoucnost a jedna smrt. Emilio Estevez napsal výbornou mozaiku lidských příběhů na pozadí finiše volební kampaně senátora Robert F. Kennedy v hotelu Ambassador. Musím se přiznat, že mám tohle propracované schéma velmi rád a s přispěním silného tvůrčího potenciálu se často jedná o unikátní díla .. jako třeba tady! Dech beroucí obsazení odvádí patřičné herecké výkony a díky precizní režii vytváří extrémně tklivý divácký zážitek. Dialogy jsou prošpikované nejen politickým podtextem a kritikou válečných aktivit (který lze snadno přenést na dnešní Ameriku, jen se Vietnam zamění za Irák apod.) či rasových nesvárů, ale zejména silnou porcí humorných narážek či nejrůznějších pravdivých parafrází o životě, lásce, stárnutí, svobodě. Závěrečný akt atentátu a následného zmaru s pomyslným střetnutím všech linii, protkaný jedním z proslovů RFK se zaryje hluboko do paměti a mě nezbývá než tiše smeknout před geniálním majstrštykem pana Esteveze. 100%. (08.02.2007)

,,KENNEDY, TY ČURÁKU!“..... /// …Je to pohled do životů několika lidí, jejichž cesty se na pár hodin protly. Příběh lidí, kteří byli v bezprostřední blízkosti jednoho z největších incidentů 20. století…. - jako kurva, k tomu už fakt není co napsat! Prostě, film o RFK, kterej se víc věnuje pučmidrátovi v kuchyni, než senátorovi. Ale nakonec (jestli máte tyhle filmový puzzlíky rádi) zjistíte, že vono to vlastně má (a dává) smysl. Americký ,,Vyprávěj o jedný události, ve který se promítnou všechny významný ,,věci“ tý doby (LSD, Vietnam, černoši…). Zvláštní, že nejde ani tak o politiku (Prezidentský volby) či snad (nedej Bože) nějaký důvody, ale Estevez si vystačí klišoidní chvilkou, kdy za tónů Sound of Silence (Hello darkness, my old friend….) a sestřihem z mítinků, z demonstrací a nepokojů tý doby řekne víc, než stupidníma kecama. Všechno pak graduje ,,očekávanou“ událostí, jejíž předvedení mě nutí fláknout 4* a srát na to, že tahle pohádka u kritiků (těch americkejch) propadla. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych se seznámit se slečnou Janáčkovou, z Rudýho práva (…jakým právem mě to mlátíte! …Rudým!… no nic..). 2.) Chci si znova připomenout ,,Drysdalův den“. 3.) Thx za titule ,,Budgie284“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.12.2012)

Bez výjimky skvělé obsazení a příjemný mozaikovitý scénář, který diváka v úplném závěru přesvědčí, že každý z viděných příběhů (vlastně i ten hippík Ashtona Kutchera) v něm opravdu měl své místo. To je to, co pro mě z Bobbyho udělalo vynikající film. Kromě přesvědčivé dobové atmosféry nabídl řadu opravdu skvělých scén, například rozhovor Demi Moore a Sharon Stone před zrcadlem nebo vysloužilého vrátného Anthonyho Hopkinse, který neodolá a ještě jednoho významného hosta si v Ambassadoru přivítá... A pak ten závěr. Bonusem pro našince je navíc reportérka Janáčková z Rudého práva a příjemný fakt, že scenárista a zároveň režisér o situaci v tehdejším Československu opravdu něco ví. (08.04.2015)

Čekal jsem jen další z plejády životopisných filmů, namísto toho jsem dostal nádherně zpracované příběhy a osudy několika lidí během jednoho jediného dne. Kutcher coby hippie dealer je fakt skvělej, stejně tak sfetlí študentíci pracující ve volebním štábu Bobbyho. Skvělé herecké výkony z nichž mě nevím proč nejvíce zasáhly a zaujaly ženské role - Demi Moore dokázala, že ještě vůbec nepatří do starého železa (jak výkonem tak vzhledem), Sharon Stone jsem poznal až po hodině filmu a bylo to opravdu příjemné překvapení, Heather Graham sice scénář nic moc neumožnil, ale už jen její přítomnost je příjemné a radostné setkání a Lindsay Lohan překvapivě exceluje v roli (opět) teenagerky, tentokrát ale dost rozumné, vnímavé a logicky uvažující. Závěrečný monolog ponechám radši bez komentáře, neboť se stále a pořád ukazuje, že to ještě pořád pro valnou většinu lidí jsou jen prázdná slova bez významu.... naneštěstí. (19.01.2009)

Na dvacet známých tváří se podílelo na nechvalně známém konci senátora a prezidentského kandidáta Roberta Kennedyho (skončil stejně jako jeho bratr JFK), s kterým odešla pro mnohé i naděje pro lepší Ameriku, přičemž celou tuhle sešlost hereckých stálic, pohasínajících hvězd i nastupující generace má na svědomí mnohými odepisovaný a polozapomenutý Emilio Estevez. Muselo být zatraceně tvrdým oříškem najít jejich volná místa v kalendáři. Do hotelu Ambasador se tak sjíždí řada lidí a my sledujeme jejich velmi povrchní minipříběhy. Jelikož téma je pro nás Evropany relativně vzdálené, nezbývá než se zaměřit právě na lidské roviny příběhů, ve kterých jde o manželskou nevěru, alkohol, frustraci z nekončící války, vztahové peripetie, rasismus nebo drogy. A právě v jednotlivých nevyrovnaných osudech je snímek nejslabší. Netradiční pietní kaleidoskop nedokáže dojmout, neumí prohloubit zájem, divák nedostane šanci se s nikým ztotožnit a Estevezův scénář veskrze ničím nepřekvapí. No, přesto, že nejen takovouhle koncentraci hvězd ustál, tak vykřesal i několik zajímavých momentů, ocenit lze i kostýmy a atmosféra konce šedesátých let se mu také vydařila. Kontroverzní jízda se ale přesto nekoná!! A na Paula Thomase Andersona to zatím zdaleka nestačí!! (08.12.2007)