Stranger Things

Pokud by mi bylo jedenáct jako hlavním postavám seriálu, zřejmě bych v určitých pasážích napětí pociťoval. Věřím, že pro děti to musí být vrcholně napínavý a skvělý dobrodružný kousek na prázdniny, díky kterému budou v noci držet kabel v zatáčce až do rána, aby nemusely na záchod. Věřím, že to bude určitým způsobem přitažlivé i pro teenagery, pro které se pochopitelně dějová linka našla rovněž, sice se primárně točila okolo absolutně stupidní romance plné středoškolských klišé, ale je tam. Bohužel mi není jedenáct nebo šestnáct, takže jsem napětí nepociťoval ani v jedné vteřině tohoto hypu od Netflixu, který díky všeobecně kvalitní tvorbě může vyprodukovat už téměř cokoliv a bude to zaručeně hit ještě dříve, než si to zapne první divák... Teď jsem si vlastně jeden moment vrcholného napětí vybavil, když Winona Ryder přehrávala tak šíleným způsobem, že jsem se začal bát o její zdraví. Toužil jsem po něčem jako Fakultě v seriálu, skloubenou o drsnější verzi ETho a další prvky z legendárních sci-fi 80. a 90. let. Dostal jsem vylouhovaný čaj pro děti, kdy jsem se zřejmě měl bavit nad dvacetiminutovými konverzacemi jedenáctiletých kluků, jaký hrdina z komiksů je vlastně lepší, případně držet větry z jejich dobrodružné pátrací akce na kolech. Že to skvěle reflektuje 80s a celé je to jakási nostalgická pocta Dufferů celému období je mi fakt úplně u prdele. Z té doby si nic nepamatuju a i kdyby ano, z USA běžel v TV tak maximálně sprinter na 100 metrů a fronty na nedostupný toaleťák moc k nostalgii nevybízí. 60% (22.07.2016)

Mrazivé retro podle Spielberg-Kingovského školy. Abrams má konkurenci... Skvěle vygradované hororové drama, které opravdu jako by napsal Stephen King (no kdo v tom nevidí střípky To nebo třeba Talismanu?) a přitom je ve svém pojetí originální. Seriálová forma dovolí dostatečně prokreslit charaktery a budovat napětí. Rub a věci s ním spojené je děsivé místo a spolu s Jedenáctkou předvádí parádní věci. Triky povedené, i když blikavé finále je pro epileptiky nesnesitelné a dokážou naježit všechny chlupy na těle. Herecky všichni super, jen Winona dost přehrává. Těším se co nabídne příští sezóna. Druhá řada přesně ve stylu dvojek nabízí všeho více, všechno větší a vše se děje rychleji. Párování postav se vydává nečekanými směry, ale samotné odhalování světa naruby probíhá stále velice pozvolna. Jane je odklizena zcela na vedlejší kolej, aby nějaké nebezpečí vůbec mohlo vzniknout což by nevadilo, ale celá linie s hledáním sestry jen zdržuje děj. Jinak to znovu parádně odsýpá v duchu Kingovské školy. Stále příjemná zábava. (21.08.2016)

Pripomína to vydarenú adaptáciu niektorej z lepších kníh Stephena Kinga. Ten na vydarené filmovo/televízne verzie jeho kníh a poviedok má dosť smolu, pretože ak aj išlo o dobrý film, taký ten typický pocit z jeho diel z filmu poväčšinou vyprchal. Tu špecifická kingovská atmosféra ostala zachovaná. A teraz čuduj sa svetu, nie je to veru žiadna Kingova adaptácia. Záhadný paradox ostáva: je to najlepšia Kingova adaptácia, hoci sa jej scenára slávny spisovateľ ani nedotkol. (14.09.2016)

V prvních čtyřech epizodách totální pohlcení a nadšení, v druhé polovině (jen) spokojenost, s postupným odhalováním toho, o co tam kráčí, totž počáteční fascinace ubývalo. Všechna ta přirovnání k osmdesátkám, Spielbergovi, Carpenterovi, Kingovi a dalším stoprocentně sedí. Super postavy a přesně vybraní herci, každopádně se těším, až se do toho světa v další sezóně vrátíme. 2. série: Po dějové stránce more of the same. Ale kouzlo osmdesátkového maloměsta, roztomilých interakcí mezi sympatickými postavami a strach z neznámého jsou pryč, přičemž to nahrazuje blbnutí s hejnem digitálních příšeráků. Chvílema mi přišlo, že se dívám na zkurvenej animák, a ne na hororovou sérii. (24.07.2016)

Skvelá prvá séria. Až neuveriteľne sympatické postavy, ktorým sa okamžite dostaneme pod kožu a zamilujeme si ich. Kvalitné dialógy je radosť počúvať, vzťahy medzi postavami živé a veľmi zábavné. Neviem, či bol lepší šerif, Jedenástka, Dustin, alebo vlastne ktokoľvek iný (dokonca aj Winona Ryder je skvelá!). Poteší vydarená osemdesiatková retro atmosféra (soundtrack, popkultúrne hlášky). Druhá séria predstavuje veľmi jemné sklamanie. Postavy a dialógy stále bohovské, absurdným problémom však je, že koľkokrát sú tieto postavy a dialógy stokrát zaujímavejšie, než hlavná zápletka s monštrami, dimenziami a koncami sveta. Výrazným plusom 2. série sú nové postavy, predovšetkým Sean Astin (ktorý je však troška zákerne hodený cez palubu, strašne sa snaží a je strašne milý a nakoniec...) a Paul Reiser (ktorý začína ako hrozné klišé a potom... OK, nebudem spoilerovať, ale TOTO by Burke nikdy neurobil). Tretia séria sa na rozdiel od druhej snažila menej kopírovať prvú (originálne vsuvky á la Sovieti a Lupiči tiel), ale v konečnom efekte jej to nepomohlo a utopila sa v nudných prvých šiestich dieloch; až posledné dva boli tou peckou, na akú sme v Stranger Thing zvyknutí. V 3. sezóne sa mi navyše niektoré postavy (Hopper, Joyce) sprotivili hysterickým správaním. Kým prvé dve sezóny jednoznačne za 4*, tretia ledva za 3*. Spolu to stále robilo (s oškretými ušami) 4*. Žiaľ, dostavila sa štvrtá sezóna a to bol debakel. Vôbec ma to nebavilo, strašne veľa postáv a dobrá polovica bola pre dej úplne zbytočná, takže len ponižujúco postávali na scéne a v lepšom prípade raz za tri diely povedali hlášku. Štvrtá séria dosť vykráda moju srdcovku Nočná mora z Elm Street (čo je dotiahnuté do bizarnej pseudokonalosti cameom Roberta Englunda), ale robí to nenápadito a ťažkopádne. Rekapitulácia: prvé dve série 4*, tretia 3* a štvrtá 2*. Resumé: 3*. (28.02.2018)