Stranger Things

Vzpomínám si na prastarou silvestrovskou scénku, kde měl "z voleje" hudební skladatel složit na počkání hit. Začal používat úryvky známých melodií nejrůznějších žánrů s vysvětlením, že než to posluchač pozná, musí tvůrce přeskočit jinam. Tenhle problém Stranger Things neřeší. Naopak hrdě se hlásí ke svým východiskům v podobě divácky profláklých žánrovek 80. let a atmosféře tajemnem a paranormálními jevy plných spielbergovských podívaných. A nepřekvapivě to funguje. Nadšení diváci si vyměňují informace, kolik že to poznali filmových a seriálových odkazů v tom kterém díle. Téměř nikdy jsem se nenechal unášet nostalgií, navíc spielbergovské osmdesátkové motivy a la E. T. mimozemšťan na mě dnes už opravdu nepůsobí, při pokusu zhlédnout po letech ítýho jsem se zakuckal z té přeslazenosti a naivity rodinné podívané a vzdal to v polovině. Stranger Things hodnotím jako nijak zvlášť skvěle natočenou popkornovku, která spíš mechanicky přebírá osmdesátkový styl a oblíbené motivy ze sci-fi dobrodružných podívaných, než aby s nimi nějak kreativně pracovala. Je to beze sporu řemeslně slušná podívaná, ale zjevně šitá na míru dětskému publiku a pamětníkům ovládaným nostalgií. Postava Winony Ryder, která diváky lapá na gejzír emocí, mi byla podobně protivná jako seriálovým fanouškům Breaking Bad postava manželky Walta Whita. Navíc s přibývajícími díly jsem pociťoval, že rozehraná partie se ubírá jiným směrem, než bych doufal a ocenil já. Za sebe bych si přál, kdyby celý seriál pracoval pouze s náznaky a očekáváními a neukazoval explicitně potvoru z jiné dimenze. Tři hvězdičky nechávám, protože zbytku rodiny byl seriál o poznání sympatičtější a ten pocit sounáležitosti, kdy se jednou za čas můžete sejít všichni u jednoho televizoru, není k zahození. Druhou sérii bych už ale vážně dát nedokázal. Celkový dojem: 55 % (17.02.2018)

Zabít Winonu Ryder. Slabší seriál by její naprosto šílená exhibice psycho-hysterickýho teroru snad dokázala i pohřbít. Ať se jedná o cokoliv, Winona reaguje zásadně ušeptaným roztřeseným hlasem, klepajícícími se končetinami a vykuleným pohledem. Horší přehrávání se jen tak nevidí. Jinak pro mě jeden z nejlepších seriálů poslední doby, a to hlavně díky skvěle budovanému napětí, fantastické hudbě a hlavně hereckým výkonům převážně dětí (sympatické děti! to se málokdy poštěstí!) a Millie Bobby Brown je jednoduše k sežrání, stejně jako Gaten Matarazzo nebo David Harbour. Pro mě to zakolísalo jen párkrát během druhé série, když se objevily podivný klišovitý postavy Mad Maxe a jejího ujetého přeprsklého bratra Billyho posedlého svou oholenou hrudí - obešlo by se to bez nich. Mám trochu obavy, s čím přijdou tvůrci ve třetí sérii a kam chtějí příběh dál vyvíjet, zatím ale naprostá spokojenost. (03.01.2019)

Netlfix nakonec potěšil touto novinkou více než druhým Daredevilem, který nedokázal překvapit ani potěšit tak jak jeho první sezona. Tohle je ovšem pocitově zásah přímo do srdíčka každého, kdo miluje celý ten 80s feel západní kultury a tvorby. Nemohl jsem si pomoct, hned po první scéně mě Divné věci měly ve svých pavučinách a pařátech a ačkoliv se série nakonec nedokázala tak úplně vypořádat se všemi nešvary, které sem tam vylezly z hnusných kobek a černých děr žánru a osm dílů se ukázalo délkou jako mírně unavujících, hned po skončení jsem měl touhu se vrhnout na druhou a třetí a čtvrtou sérii. A to něco znamená. Jo a úvodní titulky se povedly zase náramně. Hned člověka naladí na ten podivný svět a atmosféru mysteriozního i hororového dětmi poháněného dobrodružství v osmdesátkách. (18.07.2016)

,,JEHO CHOVÁNÍ JE PŘEDVÍDATELNÉ. JAKO VŠECHNA ZVÍŘATA TO ŽERE. UNESE TO VÍC SYNŮ. VÍC DCER...“ /// Laborka na malým městečku něco ukrejvá. Ovšem blbě. A tak je v prdeli jakejsi vědec a jelikož to NĚCO zdrhlo, tak i malej kluk… Dětští hrdinové a psycho hororový kreace Winony Ryder. Absenci krve má zaplnit tajemno, a jelikož se tajemství odhalují postupně, dá se na to koukat. Ovšem ta přítomnost dětí může srážet celkovej dojem. Sám s tím bojuju! Nakonec daj hlavy a síly dohromady malý, střední i velcí a máme tady mírnou dávku přístupnýho hnusu v mládeži přístupný hororový atmosféře. Takovej dlouhej příběh z Akt X pro ty mladší. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Plivu slimáky. 2.) Jsem častej návštěvník údolí stínů. 3.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.07.2017)

Poctivá nápodoba, atmosféra, vzhled, ideje, dobré úmysly, genderové role, cruisery, všechno je správně, ale ne do dostatečné hloubky a detailu, aby se umělé, na zakázku vyrobené podle známé představy, vyrovnalo nezbytnosti a jedinečnosti originálu. Nápodoba nemá vlastní subatomární strukturu, úplnou genezi, vlastní moudrost, začíná od určité vrstvy kousek pod povrchem, nad prázdnem. Tohle je celé tak správně odvozené, že to sice hladí, ale přitom nebere dech. Zábavní produkt místo živého tvora. Přičinlivé pohlazení bez původního vzrušení, které jen lechtá a mechanicky obrušuje pokožku. Kvalitně vyrobené, ale pořád jen šidítko. *~ EDIT: Na nově vzniklé další série už jsem se nedívala. (01.12.2017)