Stranger Things

Dneska je kolem každého druhého lepšího seriálu takový hype... a Stranger Things není výjimkou. Ano, je to nostalgicky boží, hudba je jak z návštěv starých dobrých videoheren s pinbally a Pacmanem a postavy odpovídají své době svou naivitou a přístupem (děti ovládnout svět!). Cítím tam tolik filmů a seriálů, od Super 8, přes Akta X až po pohádkovost podsvěta ala Labyrint, až bych si někdy zahrál kvíz, co tam z důležitého období nebylo zmíněné. Ani ST se nevyhne slabším momentům a otázkám, třeba jak/proč Bill přežil v podsvětě nebo proč jsou vojáci v tajné základně tak nemožní. Tajemnost okolo mnoha otázek se mi ale líbí, stejně jako telepatický výzkum a jeho dějová linie. Osobně si 5* nechávám pro potvrzení v 2. sezoně, která začíná "blobovským" pomrkáváním a jen doufám, že se zatlačí na tempo. Prostor tam je. (02.10.2016)

Seriálová verze Super 8. Ač odkojen americkými filmovými osmdesátkami, Stephenem Kingem i Akty X, Stranger Things mě nesejmuly, jak by asi chtěly a jak bych si přál i já, protože jen slepují ohrané motivy bez větší vlastní invence a nezdály se mi dost strange, natož stranger, ale od začátku zoufale jednoduché a přehledné. A dětské postavy mohly jít taky víc do hloubky. Jinak to ale bylo fajn, hlavně obsazení, hudba a retro stylizace. První série dobrá, druhá o chlup lepší a třetí moc podbízivá, byť v ní zlo mělo o něco zajímavější podobu. (19.09.2016)

Editovane: To, ze to ma len feel 80tych rokov, z toho bombu nerobi...mal som co robit, aby som dopozeral prvu seriu...prislo mi to ako nasa Majka z Gurunu (Spadla z oblakov) s ovela vacsim rozpoctom, nic viac... Dal som sancu druhej serii a spravil som dobre. Druha seria je ovela zrelsia a zabavnejsia jazda, tretia seria je zase cisto “fantasy nerd jazda” ... (08.01.2021)

Nostalgic Things... Echt(ovně) osmdesátková kingovsky (dětská rovina) carpenterovská (horrorová rovina) spielbergovina (dospělácká rovina) par excellence aneb Super 8 done absolutely right. Více retro už to nejde; poznáte v tom (krom veletuctu jiných) například Stůj při mně, E.T.ho, Poltergeista, Blízká setkání třetího druhu, Zámotek, Noční můru z Elm Street, Buráky, Záhrobní komando (prostě tehdejší produkce Amblinu) a... A světe div se, byť je v tom vše (jakože opravdu naprosto vše; maloměsto, nevěřící samorostlý šerif, střední škola atd.) ryze zámořsky osmdesátkového, tak ani na chvíli to nepůsobí jako nostalgický pastiš, parodie sebe sama či jakkoli přeplácaně (a to na minutu stopáže připadnou tak dvě aluze); ba naopak plně to stojí na vlastních nohách. Jinými slovy, tohle si nehraje na osmdesátky, tohle JSOU osmdesátky; vizuálně, carpenterovsko-tangerinedreamovským hudebním podkresem, náladou, no prostě atmosférou. A zdaleka nejlepší na tom je, že vše výše zmíněné je jen podhoubí pro gradovaný, tajuplný, podmanivě znepokojivý a záměrně béčkem i klišé střižený příběh, který navíc pozvedávají herecké výkony; a to včetně těch dětských (ostatně na jejich obsazení poznáte, jak moc je to dobově věrné, ani jedno z děcek není pěkné či roztomilé), na kterých to stojí a padá (co třeba dokáže taková Millie Brownová uhrát očima, to jí můžou léty a oceněními protřelé kolegyně tiše závidět), protože navzdory všemu je to hlavně a především dětská (nikoli však dětinská) šestáková výprava za dobrodružstvím. Pokud vás právě osmdesátky formovaly, tak slovy Charlieho Sheena... What's not to love? | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 |  (15.07.2016)

Osmdesátkový trvalý, džísky (♥) a ofinky ve fantasy hábitu. Jů, super, že někoho napadlo strašit nás příšerami a do toho pouštět The Clash nebo Duran Duran. Stranger things je stylová záležitost, o tom žádná. Ale dokonalý seriál to opravdu není. Spíš než horor to na mě chvílemi působí jako pohádka, nad kterou se nevyplatí přemýšlet. Ale na hnidopicha si hraju nerada, navíc je to tak originální, že mě to vtáhlo během chvilečky. Zpočátku jsem se neubránila pocitu, že se jedná o seriálové To. Podobně jako ve filmovém trháku, i tady je důležitější atmosféra a protagonisté, než monstra pod postelí. Dětským hercům opravdu palec nahoru, hlavně Eleven boduje. Kdo mě tak "trochu" sere, je dokonalá slečinka Nancy, který to hraní na drsnou prostě nevěříte. Nikdy. Občas si říkám, jestli si nemůže jít třeba... škrobit límeček a odtáhnnout i s Jonathanem do prdele, protože jejich linka "jsme jenom kamarádi" je asi jediné OPRAVDU neoriginální, nezáživné a nezajímavé klišé. Steve ať se s tužidlem a lakem na vlasy snaží kvůli někomu, kdo za to aspoň trochu stojí. No a Winona Ryder mi jen po letech potvrdila, že přehrává. Ale nijak zvlášť protivná není, takže odpuštěno. Shrnuto v kostce, výtky by byly, ale koho to zajímá, vždyť tohle je seriál, který mě po dlouhé době přiměl strávit celé dny volna v posteli. (09.11.2017)