Stranger Things

K totálnímu kingovskému pastiši tomu chybí jen prepubertální gangbang. Nicméně za úchyly jsme pořád, protože stejně všichni se zatajeným dechem čekáme, až si dvě děcka dají pusu, #MilevenIsMyCrack. 2. série: Jako dospěláci dodneška čekají na svůj dopis z Bradavic, já odteď čekám, až mě Steve adoptuje. (31.03.2019)

Pripomína to vydarenú adaptáciu niektorej z lepších kníh Stephena Kinga. Ten na vydarené filmovo/televízne verzie jeho kníh a poviedok má dosť smolu, pretože ak aj išlo o dobrý film, taký ten typický pocit z jeho diel z filmu poväčšinou vyprchal. Tu špecifická kingovská atmosféra ostala zachovaná. A teraz čuduj sa svetu, nie je to veru žiadna Kingova adaptácia. Záhadný paradox ostáva: je to najlepšia Kingova adaptácia, hoci sa jej scenára slávny spisovateľ ani nedotkol. (14.09.2016)

(Nejen) za Modern English ve druhem dile plna palba. Prevypraveny ET s milionem odkazu (Poltergeist, Jaws, Evil Dead, Thing, Alien...) a osmdesatkovejsim feelingem nez maji osmdesatky (predevsim uvodni znelka je dokonala). Skvele na tom vsem je, ze to nepusobi jako pocta osmdesatkam, ale jako samonosny serial, ktery byl tricet let ztraceny v archivech (ktery ve volnem case natocil Spielberg s Carpenterem zatimco je King zasoboval kokainem a vymyslel scenar). (21.07.2016)

Jakožto hororový expert si právě sypu hlavu popelem, jelikož jsem se nechal zmást zdejším zcela nepřesným žánrovým zařazením. Kdybych od počátku věděl, že Stranger Things není hororem, nýbrž obyčejnou romantickou mysteriozní sci-fi taškařicí, která je ke všemu obohacena o komediální prvky, tak bych se danému seriálu vyhnul obloukem. Přecenil jsem kvality bratrů Dufferů, kteří po výborném komorním hororu Hidden vytvořili multižánrový paskvil, který nemá s hororem pranic společného. Stranger Things však neobstojí ani jako nehororový seriál. Čím vlastně by chtěl běžného diváka oslovit? Neskutečným hereckým přehráváním Winony Ryder, kterou by u talentových zkoušek za podobný výkon vyrazili ze dveří? Nesympatickými dětmi, které bez přestání otravně žvatlají o superhrdinech? Nebo snad středoškolskou romancí, která se jako nudle táhne přes půlku stopáže epizody? Stranger Things bych s klidným svědomím pustil leda tak dvanáctiletým holkám, pro které byl také seriál zřejmě určen. Nedovedu si představit, že by tvůrci cílili i na dospělého diváka, či snad dokonce fanouška hororu. Jedna hvězda za Jefferson Airplane z úvodního dílu, díky čemuž mě tahle neatmosferická slátanina alespoň chvíli bavila. (07.09.2016)

V prvních čtyřech epizodách totální pohlcení a nadšení, v druhé polovině (jen) spokojenost, s postupným odhalováním toho, o co tam kráčí, totž počáteční fascinace ubývalo. Všechna ta přirovnání k osmdesátkám, Spielbergovi, Carpenterovi, Kingovi a dalším stoprocentně sedí. Super postavy a přesně vybraní herci, každopádně se těším, až se do toho světa v další sezóně vrátíme. 2. série: Po dějové stránce more of the same. Ale kouzlo osmdesátkového maloměsta, roztomilých interakcí mezi sympatickými postavami a strach z neznámého jsou pryč, přičemž to nahrazuje blbnutí s hejnem digitálních příšeráků. Chvílema mi přišlo, že se dívám na zkurvenej animák, a ne na hororovou sérii. (24.07.2016)