Stranger Things

Vzpomínám si na prastarou silvestrovskou scénku, kde měl "z voleje" hudební skladatel složit na počkání hit. Začal používat úryvky známých melodií nejrůznějších žánrů s vysvětlením, že než to posluchač pozná, musí tvůrce přeskočit jinam. Tenhle problém Stranger Things neřeší. Naopak hrdě se hlásí ke svým východiskům v podobě divácky profláklých žánrovek 80. let a atmosféře tajemnem a paranormálními jevy plných spielbergovských podívaných. A nepřekvapivě to funguje. Nadšení diváci si vyměňují informace, kolik že to poznali filmových a seriálových odkazů v tom kterém díle. Téměř nikdy jsem se nenechal unášet nostalgií, navíc spielbergovské osmdesátkové motivy a la E. T. mimozemšťan na mě dnes už opravdu nepůsobí, při pokusu zhlédnout po letech ítýho jsem se zakuckal z té přeslazenosti a naivity rodinné podívané a vzdal to v polovině. Stranger Things hodnotím jako nijak zvlášť skvěle natočenou popkornovku, která spíš mechanicky přebírá osmdesátkový styl a oblíbené motivy ze sci-fi dobrodružných podívaných, než aby s nimi nějak kreativně pracovala. Je to beze sporu řemeslně slušná podívaná, ale zjevně šitá na míru dětskému publiku a pamětníkům ovládaným nostalgií. Postava Winony Ryder, která diváky lapá na gejzír emocí, mi byla podobně protivná jako seriálovým fanouškům Breaking Bad postava manželky Walta Whita. Navíc s přibývajícími díly jsem pociťoval, že rozehraná partie se ubírá jiným směrem, než bych doufal a ocenil já. Za sebe bych si přál, kdyby celý seriál pracoval pouze s náznaky a očekáváními a neukazoval explicitně potvoru z jiné dimenze. Tři hvězdičky nechávám, protože zbytku rodiny byl seriál o poznání sympatičtější a ten pocit sounáležitosti, kdy se jednou za čas můžete sejít všichni u jednoho televizoru, není k zahození. Druhou sérii bych už ale vážně dát nedokázal. Celkový dojem: 55 % (17.02.2018)

Netlfix nakonec potěšil touto novinkou více než druhým Daredevilem, který nedokázal překvapit ani potěšit tak jak jeho první sezona. Tohle je ovšem pocitově zásah přímo do srdíčka každého, kdo miluje celý ten 80s feel západní kultury a tvorby. Nemohl jsem si pomoct, hned po první scéně mě Divné věci měly ve svých pavučinách a pařátech a ačkoliv se série nakonec nedokázala tak úplně vypořádat se všemi nešvary, které sem tam vylezly z hnusných kobek a černých děr žánru a osm dílů se ukázalo délkou jako mírně unavujících, hned po skončení jsem měl touhu se vrhnout na druhou a třetí a čtvrtou sérii. A to něco znamená. Jo a úvodní titulky se povedly zase náramně. Hned člověka naladí na ten podivný svět a atmosféru mysteriozního i hororového dětmi poháněného dobrodružství v osmdesátkách. (18.07.2016)

Bezkonkurenčně nejlepší letošní letní novinka. Osmdesátková nostalgie, která potěší zejména fanoušky hororových a mysteriózních klasik. Inspirace Spielbergem, Carpenterem a Kingem je tu víc než patrná. Celá ta stylizace do 80. let se neskutečně povedla, ať už jde o samotný děj, tak úvodní titulky a parádní výběr hudby. Přes řadu úmyslných žánrových klišé vás nenechá seriál ani na chvíli vydechnout, zkrátka závislost od první chvíle. A jsem ráda, že se můj oblíbenec David Harbour dočkal takhle skvělé role. 1. série - 100% Dufferovi to opět dokázali. Navíc si opravdu stylově pohráli s pravidly pro pokračování a skutečně nám naservírovali všeho víc. Jen blázen by od druhé řady čekal naprosto stejný feeling jako u první série. Tohle je zkrátka pokračování a podle toho k tomu museli tvůrci přistoupit. 2. série - 100% (18.07.2016)

Krucinál, takových věcí, co bych chtěla říct, a když si asi po třech měsících pečlivé přípravy každé věty komentáře o každém aspektu, který mne zaujal, konečně sednu, abych to napsala, tak si můžu vzpomenout jenom na doušku, že Matthew Modine a Paul Reiser jsou nejvíc sexy muži na planetě. Doufám, že si to dalšími sériemi bratři ještě víc nepovoslí. Jo a ještě vlastně čestná zmínka pro Noaha Schnappa, protože díky svému výkonu v druhé řadě minimálně v mých očích září ze všech zdejších (talentovaných) dětských herců nejjasněji. --- 2022: A čtvrtá řada je tak strašně špatná, že budu snad radši předstírat, že neexistuje, a jdu seriál okamžitě odstranit z oblíbených. (28.07.2018)

Dneska je kolem každého druhého lepšího seriálu takový hype... a Stranger Things není výjimkou. Ano, je to nostalgicky boží, hudba je jak z návštěv starých dobrých videoheren s pinbally a Pacmanem a postavy odpovídají své době svou naivitou a přístupem (děti ovládnout svět!). Cítím tam tolik filmů a seriálů, od Super 8, přes Akta X až po pohádkovost podsvěta ala Labyrint, až bych si někdy zahrál kvíz, co tam z důležitého období nebylo zmíněné. Ani ST se nevyhne slabším momentům a otázkám, třeba jak/proč Bill přežil v podsvětě nebo proč jsou vojáci v tajné základně tak nemožní. Tajemnost okolo mnoha otázek se mi ale líbí, stejně jako telepatický výzkum a jeho dějová linie. Osobně si 5* nechávám pro potvrzení v 2. sezoně, která začíná "blobovským" pomrkáváním a jen doufám, že se zatlačí na tempo. Prostor tam je. (02.10.2016)