Favoritka

Okázalé, ironické, dobře zahrané, přesto nemůžu napsat, že by se mi historický kostýmní snímek líbil. Boje o vrtkavou přízeň královny, manipulace s ní, jelikož byla slabá, omezená, v podstatě vlády neschopná. Logicky se ke korýtku dostávají hyeny, drzé jako opice. Jejich počáteční hry jsou zajímavé, ale zvrhnou se v něco, na co se mi špatně koukalo. Ale uznávám, že své příznivce si film jistě najde. (23.01.2019)

70% Přijemně jiný (divný) film, taková lehce úchylná (ale spíš úsměvně) artovka, která působí, jak kyby někdo oživil Stanlyho Kubricka. Hrozně to rozdělením do kapitol a strukturou záběrů připomíná zejména Barryho Lyndona. I přes některé velmi dlouhé záběry, film uplyne jak dravá horská voda a skončí dřív, než bych se nadál. už podruhé za sebou vidím Oliviu Colman, kterou nemám moc rád, fakt zaválet, asi ji ještě nakonec vezmu na milost. (09.07.2019)

Teprve druhý film Yorgose Lanthimose, který jsem viděla, ale už se zcela jasně dají rozpoznat vzorce jeho stylu. Stejně jako Tarantino rád ukazuje nožky, Lanthimos naopak zřejmě rád zahrne scénu podivného tanečku. A bizár je vůbec obecně něco, co jeho práci charakterizuje. Nu což… přiznávám, že tento styl není úplně dle mého gusta, ale nutně mi nevadí. Především dokud je obsahem něco nosného. Zde jde konkrétně o zajímavou vztahovou dynamiku trojúhelníku královna-Sarah-Abigail. V tomto ohledu je to za mě moc dobře napsaná (a taky zahraná!) záležitost, sršící složitými emocemi mísící lásku a oddanost s manipulativní ctižádostí a intrikami. Sarah versus Abigail – kdo s koho? A jak z toho vyjde psychicky labilní královna Anna? Dvě schopné manipulátorky Sarah a Abigail jsou charakterově pozoruhodné právě tím, že sice sledují své vlastní zájmy, ale přesto nejsou do morku kosti prohnilé. Především mě zaujala úvaha Abigale o tom, že je nutné porušit své vlastní morální zásady, aby si byla schopná zachovat životní pozici, ve které jsou morální zásady vůbec k něčemu platné (ve smyslu, že k čemu by jí nějaké morální zásady byly, když by byla v naprosto bezvýchodné, nesvobodné a degradované situaci, na dlažbě nebo v nějakém nevěstinci). Vcelku vzato je tedy jádro filmu výborné. Jen ten bizár okolo podle mě moc filmu nepřidává. Uznávám, že tvoří specifickou atmosféru, která je Lanthimosovi vlastní, což stylově odlišuje jeho dílo od jiných filmů, přesto se však nedokážu ubránit dojmu jisté samoúčelnosti. Je to jak s těmi závěrečnými titulky – vizuálně možná působí nevšedně a nevídaně, což může zaujmout, ale bohužel jsou naprosto nečitelné, tedy neplní svůj účel. Přesně tak to vidím i s těmi perverzními libůstkami okolo. ~(3,7★)~ (21.08.2024)

Sdělením filmu je, že všechny ženy na světě jsou herečky. Postavy jedovaté, kruté ale zábavné. Drsný černý humor bez tradiční dobové romantiky. Lesbický sex tentokrát není tak okatě provokativní, je nástrojem salonních intrik. Rád bych spíše viděl víc scén z tehdejšího politického zákulisí než pobývání v ložnicích. K chytré zábavě jsem dostal i bonus - zájem o to, jak tomu bylo za Anniny vlády skutečně. Režisér má místy sklon k manýrismu což ruší. (03.06.2019)

"What a cunt!" ___________ Lahodná kostýmní polívčička, kterou ale lze taky brát jako nonšalantní soft-porno a parodickej výsměch aristokracii. Yorgos Lanthimos měl vždy nehoráznou slabost pro erotický šmakulády a tímhle obscénním satirickým bizárkem z dob viktoriánské Anglie si prakticky splnil svý fetiše. (01.03.2019)