I Am the Pretty Thing That Lives in the House

Nepochybujem, že režisér je hororový fanúšik a obľubuje staršie duchárske kúsky, v ktorých stačilo ukázať priesvitnú postavičku a za prítomnosti strašidelnej hudby to celkom fungovalo, a možno chcel docieliť to isté aj v tomto filme. Talent na to myslím má, akurát neviem, kto to ocení. Dve z milosti (viac ako 30% by som tejto hlúposti nedal). Toto je proste jeden z tých hororov, kde sa divák buď celú dobu neskutočne prenudí, alebo bude nadšený z toho, akú nádhernú atmosféru sa tu režisér snaží vybudovať. Ja som ten prvý prípad. Snažiť sa mohol, no mňa takmer uspal. Proste príbeh o jednej krave, ktorá celú stopáž blúdi po dome za prítomnosti tajomných zvukov, do toho vedie nekonečné monológy, aby to pôsobilo čo najepickejšie, za neskutočne pomalého tempa. V celom filme je "až" jedna ľakačka. Síce funkčná, ale čo z toho. Nebavilo. (29.10.2016)

Perkins ve February přesvědčil, že talent má a lákadlem byla i Ruth Wilson. Ale bohužel. Filmu neupírám místy hutnou atmosféru, ale bylo to prakticky bez napětí. Téměř celou dobu se film věnuje sledu myšlenek, které se hlavní hrdince honí v hlavě. A to mě nebavilo. Po půlhodině jsem začal ztrácet pozornost a po necelé hodině jsem jí ztratil docela. Duch se tu jen párkrát mihne a i když mě potenciál postrašit, vůbec se o to nesnažil. Velká nuda. 15% (11.04.2018)

Oz Perkins vo svojom druhom diele dáva jasne na známosť, ako bude vyzerať jeho tvorba a komu je určená. Nakrúca horory s veľmi pomalými, dlhými zábermi zameranými na puntičkársku tvorbu atmosféry. Dej je riedky, táto duchárska báchorka by si vystačila na pol hodinku, ale osobne mi to vôbec nevadilo. Osamelosť všetkých troch žien žijúcich si vo vlastnom svete je tak omnoho hmatatelnejšia. Zvolený formálny štýl navyše vzbudzuje strach určite účinnejšie, než klasické lakačky, niečoho takého sa tu dočkáme snáď iba raz. Môžete sa tak nerušene venovať vnímaniu premysleného záberovania, hudbe, ruchom alebo aj strihu, ktorý plynule dokáže prejsť troma časovými rovinami v rámci troch nasledujúcich záberov. Je to trochu na úkor spomínaného deja s vopred odhadnuteľným záverom, ale to je tiež len otázka preferencií. (12.02.2020)

Plížící se duchařina nikam moc negradující. Děj se posouvá línými krůčky a nadpřirozené jevy se projevují stále na stejné úrovni děsivosti. Navíc jsem pomalý, tichý, atmosférický horor sledoval za denního světla v jedoucím vlaku, což popravdě zážitku moc na hodnotě nepřidá. Těžko říct, jak bych reagoval být soustředěný a nerušený zápachem jakéhosi vandráka vedle přísedícího... (02.04.2019)

Lehká gotická vraždící balada obratně šikovně natočená s dobrým obsazením. Ale ptám se jestli lze natočit hororový film, kde není nic než atmosféra? I Am The Pretty Thing That Lives In The House ukazuje, že asi ano. Jsou zde známé postavy pohybující se ve vakuu s žádnou podporou scénáře. Je to tak čistě artový film, že mi myšlenky a soustředění na film utekly kamsi pryč.. (11.06.2019)