Annabelle 2: Stvorenie zla

,,Bože, to bylo naivní. Co nás stály lístky?",,Nic.",,Ještě že tak." Tahle replika z Pane, vy jste vdova mě napadla během filmu několikrát. Proč jsou duchařiny posledních let hloupé a bez fantazie moc nechápu. Pokud jsem u jedničky chválil, že se tvůrci vyhnuli lekačkám, tak zde na nich postavili strašení. Nu, to je trapné a ubohé. Nejlepší je místy výtvarná kamera, nejhorší hudba a zvukové efekty - fakt, třískání do hrnců, aby se divák skutečně lekl, mi přijde notně přežité. Nejlepší je vpodstatě úvod až do autonehody. Dobře, přibitá ženská na zdi a jeden podříznutý krček. Což je ale dost málo na film, který má člověka postrašit. Autoři bez tvůrčí invence předkládají jednu mizernou scénu za druhou a průměrně inteligentní divák si je domýšlí snadno a rychle. Duchařiny už nechci hodně dlouho vidět. Tedy ty současné. Zlatí Jason, Freddy a spol. (02.12.2017)

Kvintesence moderního pojetí hororu. Schematické, nenápadité a všední bubákování po domě i mimo něj a žádnému dítěti se zase nic nestane, tedy kromě úvodního rendez-vous s mřížkou chladiče, které spolu s mitózou ženského těla a jedním hezkým strašením pod prostěradlem patří k tomu nejlepšímu, a pohříchu téměř jedinému, za co se dá druhá Annabelle pochválit. Tři šedivé. (30.01.2018)

Sandberg je borec. I když příběh jako takový nic nového nepřináší, talentovaný žánrový tvůrce ždíme z jednotlivých scén tu nejpoctivější dávku strachu, jakou jsme mohli v žánru Jamese Wana kdy zažít, hraje si s nervózními kamerovými úhly, bezchybně propojuje náhlé střihy s nervydrásajícím zvukem a přináší zajímavé nápady, které nedovolují strkat Annabelle do stínu slavnější příbuzné značky The Conjuring. Naopak - díky drásavějšímu tempu, chvílemi až překvapivé brutalitě a charakteru zla, které nepřestává ani na moment děsit a fyzicky se zjevuje jen minimálně, považuji tenhle horůrek za dosud nejlepší část vznikajícího duchařského vesmíru. P.S. Napodruhé efekt bohužel hodně zeslábl a projevila se narativní prázdnota stylisticky dominujícího díla, které umí bavit jen jednotlivými atrakcemi na úkor udržení souvislé zvědavosti a napětí. Příště prosím nekompromisně a bez dětí.. (10.08.2017)

První Annabelle jsem neviděl. Ke dvojce mě přesvědčily docela slušné recenze. A je pravda, že tvůrci místy nabídnou solidní momenty, nějaký ten nápad a vykřesají sympatickou atmosféru. Ale skutečně jen místy. Celkově jde o rutinu, která se postupně omezuje na samovolné bouchání dveří, zhasínání světla nebo vřískot dívek. Řádová sestra a právě skupinka osiřelých děvčat se dostává do velkého domu/sirotčince manželů, kteří před lety tragicky přišly o dceru. V jednom z pokojů je přitom uzamčená mnohým dobře známá panenka a my se postupně dozvíme, že s jejich dcerkou je to krapet jinak. Jenže tvůrci si pouze odškrtávají položku po položce, určitě jim nepomáhá poměrně předvídatelný scénář, mnoho scén je delších, než by mělo být, a v druhé polovině jsem se už docela často díval na hodinky. A často jsem s několikavteřinovým předstihem věděl, odkud bubák vyskočí. A to zrovna není dobrá hororová vizitka. Zapomenu rychle. Takže k jedničce se vracet nebudu a o chystanou trojku zrovna tak nestojím. (09.06.2019)

5/10 Po väčšinu času je to generický horor, kde je už na rámcovaní obrazu a polohe kamery zrejmé, čo sa stane o desať sekúnd. Ukazuje sa tak, že čaro Lights Out nebolo ani tak v režisérskych schopnostiach Sandberga ako skôr v geniálnom nápade, ktorý mal. Annabelle: Creation má ale na rozdiel od predošlých dielov franchisu Conjuring dva fakt skvelé momenty a to flashback o vzniku démonickej bábky a úplný záver filmu. (06.11.2018)