Voskové múzeum

Tohle je naprosto přesný typ horroru pozdních 80. let, na kterém velmi zahlodal zub času. Ve své době to byla parádní zábavná podívaná, dnes je to již v podstatě trapná nuda. Mnohokrát překonáno a to jak v oblasti masek, gore efektů, humoru, atd. ... Příběh a hlavně herecké výkony, hromadná bitka na konci filmu jsou opravdu v dnešní konkurenci i pohledu dosti špatné...ne-li trapné. (15.01.2008)

Za scénářem napsaným za pouhé tři dny, se skrývá jeden z nejzábavnějších hororů pozdních osmdesátých let. Režisér, scénárista a spisovatel Anthony Hickox je znám především díky snímku Hellraiser III: Peklo na Zemi (1992), avšak jeho tvůrčím vrcholem je bezesporu hravý debut Voskové muzeum. Debut nečekaně praštený, krvavý, skrývající řadu rafinovaných překvapení. Divák je do hrůzného dění uvržen velmi brzy po úvodních titulcích. Člověk se ani pořádně nestačí rozkoukat a už má před sebou skvostně zpracovaného vlkodlaka, co chlapa roztrhne vejpůl, jako list papíru. První třetině snímku dominuje poměrně explicitně zobrazené násilí. Vybuchující hlavy, krvavé fontány, noha ohlodaná na kost. Jednoduše - paráda. Hlavní hrdinové jsou sice navrženi v rovině hloupých teenagerů, ale mají šmrnc, osobitost a docela prokreslené charaktery. Vlastně se dá hovořit o sympatických postavách, což je téměř neuvěřitelné vezmeme li v potaz bleskově zhotovený scénář. Jistou uspěchanost snímek projeví zhruba uprostřed, kdy nesměle přešlapuje na místě a příliš mnoho času věnuje vsuvce s Markýzem de Sadem. Nedotažený dojem navodí Voskové muzeum i v závěru, během něhož se monstra utkají s partou starých dědků, kteří s těmito voodoo silami bojují po celá desetiletí. Samotný střet je naštěstí zábavně zpracovaný, takže menší logické lapsy zůstanou ukryté pod nánosem slizu a krve. Voskové muzeum není dokonalé, ale vše vynahrazuje porcí neutuchající zábavy a sadou vypečených nápadů. Krásná vzpomínka na dětství, za kterou se nestydím. (28.04.2023)

Překvapivě zábavné béčko s pěkným námětem, svižným tempem i maskami a sem tam i to gore potěší. Galligan se od Gremlinů ještě nezapoměl děsit, a ono není ani čemu se divit. Vždyt osazenstvo voskového muzea je takové nízkorozpočtové, hororové Avengers :-). Znát to v devadesátkách, miloval bych to :-). (27.07.2015)

Taky se přikláním k těm, jenž tenhle počin nebudou vychvalovat do nebes. Dle mého názoru jde o průměrnou podívanou, která se místy snaží být až moc vtipná, což jí hodně uškodilo. Hororová stránka je občas zbytečně potlačena do pozadí a herecké výkony nejsou taky žádná pecka. Asi nejvíc se mi líbil nápad dát dohromady pod jednu střechu všechny ty nestvůry či filmové postavy a udělat z nich oživlé voskové muzeum. Ke konci jsem už vážně nevěděl, jestli to mám zavčasu vypnout a uchovat si tak alespoň nějaké pěkné vzpomínky na tenhle film, nebo se trápit až do závěrečných titulek. Závěr byl totiž opravdu „tragický“ (20.07.2011)

Něco jako takové Záhrobní komando pro dospělé, akorát s tím rozdílem, že toto je dobře a zábavně natočené. Je tady pár dobrých scén, ale celkově film působí až zbytečně moc komediálně a taková přeplácanost hororových postav mně taky moc nesedí. Bylo to hodně dobré jako film, ale paradoxně to nefunguje ani jako horor, ani jako komedie. (30.05.2010)