Voskové múzeum

Voskove muzeum ma samo o sobe hezke ztvarneni a par zajimavych postav. Nic proti podobnym "hororum" z osmdesatych let, tento uz je az moc humorne pojaty a pritom se divak smat nechce. A se strachem to je jeste horsi... Myslim, ze by me tento film nezaujal ani zacatkem devadesatych let, kdy jsem hltal doslova vsechno. (21.12.2021)

Tento hororík patrí do kategorie mojích najoblubenejších.Pre viacero dovodov.Lebo v tomto filme su takmer všetky knižné a filmové monštrá pod jednou strechou ako napr.upiry,vlkolaci,zombie a iný a to sa nevidí každý den.Film si po celú dobu udržuje velmi dobrú atmosferu a parádne pracuje zo strachom.Je to o partii čo sú pozvaní o pol noci do voskoveho muzea,kde sú exponaty zo života najroznejších príšer,len oni ešte netušia že ked prekročia zabranujuce lano tak sa dostanú do ich sveta a stretnú sa tvarou v tvar s tými monštrami a budú bojovat o svoj život.Ale mam jedno negativum a to je ten dost divné finále,kde prídu tíý dvom na pomoc spolok dochodcov na čele ktoreho je vozičkár a bojuju proti obavanym príšerám,ked to bol pokus o žart tak nemam vyhrady ale ked to mysleli tvorcovia važne,tak to riadne dodr...Ale ja hodnotím celok a ten bol vynikajúci. (09.03.2014)

Za scénářem napsaným za pouhé tři dny, se skrývá jeden z nejzábavnějších hororů pozdních osmdesátých let. Režisér, scénárista a spisovatel Anthony Hickox je znám především díky snímku Hellraiser III: Peklo na Zemi (1992), avšak jeho tvůrčím vrcholem je bezesporu hravý debut Voskové muzeum. Debut nečekaně praštený, krvavý, skrývající řadu rafinovaných překvapení. Divák je do hrůzného dění uvržen velmi brzy po úvodních titulcích. Člověk se ani pořádně nestačí rozkoukat a už má před sebou skvostně zpracovaného vlkodlaka, co chlapa roztrhne vejpůl, jako list papíru. První třetině snímku dominuje poměrně explicitně zobrazené násilí. Vybuchující hlavy, krvavé fontány, noha ohlodaná na kost. Jednoduše - paráda. Hlavní hrdinové jsou sice navrženi v rovině hloupých teenagerů, ale mají šmrnc, osobitost a docela prokreslené charaktery. Vlastně se dá hovořit o sympatických postavách, což je téměř neuvěřitelné vezmeme li v potaz bleskově zhotovený scénář. Jistou uspěchanost snímek projeví zhruba uprostřed, kdy nesměle přešlapuje na místě a příliš mnoho času věnuje vsuvce s Markýzem de Sadem. Nedotažený dojem navodí Voskové muzeum i v závěru, během něhož se monstra utkají s partou starých dědků, kteří s těmito voodoo silami bojují po celá desetiletí. Samotný střet je naštěstí zábavně zpracovaný, takže menší logické lapsy zůstanou ukryté pod nánosem slizu a krve. Voskové muzeum není dokonalé, ale vše vynahrazuje porcí neutuchající zábavy a sadou vypečených nápadů. Krásná vzpomínka na dětství, za kterou se nestydím. (28.04.2023)

Anthony Hickox na hranice vzrušenia (prvý orgazmus v živote), bizarnosti, trápnosti (dôchodcovská bitka), jemnej geniality (dal do jedného filmu vlkolaka, upíra, markíza De Sade a ďalších), paródie a pocty (Romero) a čo ja viem čoho ešte. Toto bol s KVÍLENÍM VLKOLAKOV, DETSKOU HROU, KRITERMI či DEEP STAR 6 ten typ hororu, ktorý som ako decko pozeral počas hlbokých, väčšinou letných nocí. Ak sa vám v SLEEPWALKERS páčilo prebodnutie kukuricou, tu sa tešte na fľašu šampanského. Patrick Macnee mal v 80. rokoch smolu na vlkolakov. (30.10.2006)

Překvapivě zábavné béčko s pěkným námětem, svižným tempem i maskami a sem tam i to gore potěší. Galligan se od Gremlinů ještě nezapoměl děsit, a ono není ani čemu se divit. Vždyt osazenstvo voskového muzea je takové nízkorozpočtové, hororové Avengers :-). Znát to v devadesátkách, miloval bych to :-). (27.07.2015)