Krátky film o zabíjaní

Nijaké prihrievanie si polievočky, ale vážené spodobovanie ala Dostojevsky ("Zločin a trest") rozkrojené na dva rovnako mraziace kusy. Prvý, takzvaný "Introduce and murder" v ktorom sa na ohavných, zašlých a začmudených uliciach socialistického Poľska ukazuje trojica (zatiaľ navzájom nepoznaných) aktérov (labilný dvadsaťročný mladík, ambiciózny advokát a čudácky taxikár). Úvodné oboznámenie ústi k hrozivému prelnutiu ciest vraha a obete, kde sekeru nahradzuje kameň. Druhý, súmerne s prológom bezchrbtový úsek laicky nazývam "judgment." Ten má takisto surovú až kremačnú podobu (šibenica, telové tekutiny), lenže sa nepácha, ale trestá. Alebo oboje? Dilema, ktorá aj napriek svojej nejednoznačnosti je zakotvená v Ústave nejedného územného celku. Praví sa, "od doby Kaina žiadny trest nenapravil a neodstrašil svet pred páchaním trestných činov." S tým sympatizujem, avšak aké rozpätie majú medze únosnosti pardónov pre narušených alebo chladnokrvných zabijakov? Bojím sa toho, že všetkým tým, ktorým automatické vetovanie "kresla" pripadá správne, uniká význam povážlivých slov "účelne odňať právo žiť." Pojem hodný úvodzoviek a dlhých debát, ktoré žiaľ vedie len málokto. Krzysztof Kieslowski na chúlostivú tému neodpovedá, práve naopak sa opytuje, stavia mramorový monument stojaci v mene práva/nepráva, bez finančného zázemia, bez slobody a bez akejkoľvek pomoci módnych relativít. (27.04.2010)

Po Kubrickově Mechanickém pomeranči asi druhý nejlepší snímek o násilí, co jsem viděl. Takhle nějak si představuju opravdu hluboký film - můžete o něm debatovat třeba měsíc a stejně neřeknete úplně všechno. Já blbec jsem si ho pustil v noci a pak jsem nemohl spát, musel jsem o tom pořád přemýšlet. Jak už tu někteří komentátoři poznamenali, nejlepší na tom je, že Kieslowski vám nenutí žádný svůj názor. Neříká kdo je zlý a kdo je dobrý, kdo má pravdu a kdo se mýlí; to si musí ujasnit divák sám. Proto mám radši nezávislou kinematografii než všeobecně uznávané trháky typu Forrest Gump nebo Zelená míle, kde vám tvůrci jasně nalinkují, komu máte držet palce a koho máte nesnášet. (24.03.2008)

Takový nepříjemný pocit v žaludku a celkovou tíseň ve mě vyvovalo naposledy Requiem za sen. Krátký film o zabíjení vypráví svým působivým obrazem, plným zajímavě použitých kamerových filtrů, dodávající filmu tísňivou, bezútěšnou atmosféru. Dialogy jsou velice úsporné, na divákovi leží nelehký úkol - přebrat si to všechno v hlavě sám. (08.09.2007)

Depka jak sviňa. Hodně naturalistická a hodně realistická. Upřímně, ten film je perfektně natočený, hodně silný (obzvlášť v některých scénách - finále, nebo rozhovor obhájce s vrahem těsně před vrahovou smrtí), postava vraha není jenom záporná, je u něj znát, že je jenom člověk, co udělal strašlivou chybu a tak si divák sám může vybrat, jaký názor na něj bude mít. Herec, co hrál vraha (Miroslaw Baka), svoji roli zahrál naprosto dokonale - když ho ve finále jdou oběsit, z jeho hereckého výkonu jsem chvíli fakt věřil tomu, že ho oběsí i ve skutečnosti, až takhle přesvědčivě to zahrál. To se fakt často nestává. Ostatní hrají taky dost dobře, ale na to, co tady předvedl Miroslaw Baka, nemají. Celý film má i zajímavé téma - trest smrti. Co se té realističnosti týče, už dlouho jsem neviděl tak uvěřitelně (a podrobně) natočenou scénu vraždy. Možná bych uvítal, kdyby se film ještě o něco víc zabíral psychologií postav, ale to zase mám pocit, že už by to bylo snad i "moc silné". Ono to je hodně silné už takhle. A být to ještě o kousínek silnější, v mém seznamu filmů, co už nikdy nechci vidět, by přibyl pátý film. Nepřibude, naštěstí, ale znovu bych se na to podíval nanejvýš tak za rok. Příjemný ten film rozhodně není. Slabších 5* (22.10.2019)

Pred niekoľkými rokmi to spolu s Krátkym filmom o láske (tiež výborný ) to odvysielala STV2 v pôvodnom znení a musím povedať, že som bol trošku šokovaný. Filmu dominuje jedna extrémne brutálna vražda taxikára, ktorá s vami určite zamáva, pretože je veľmi realisticky natočená. Je jedným z tých, ktoré by mal vidieť každý kto to s filmom myslí vážne. Keď zoberieme do úvahy rok výroby 1987, musel to byť (on aj zaozaj bol) poriadny šok vidieť takú brutálnu vraždu, takpovediac v priamom prenose. Nemalý škandál spôsobil na festivale v Cannes, kde ľudia počas filmu kričali a keď film skončil, vypukli veľké ovácie. Ako tvrdí režisér: "Zabíjanie je ťažká práca. Všade krv, ľudia nariekajú, bránia sa a dusenie je dlhý proces. Aby ste niekomu rozbili lebku, treba sa namakať. Toto všetko sme do filmu dostali". Celý film sa nesie v depresívnej atmosfére a končí sa popravou, ktorá je tiež realistická. Nič pre slabšie povahy. Odporúčam hlavne tým, ktorí vedia oceniť ťažké psychologické filmy.90%. (11.02.2009)