Skryté čísla

Ty bláho, jednou oskarové komisi vynadá černá huba Chris Rock a rok na to tu máme zaděláno na sérii Oskary nominovaných filmů, kde právě Skrytá čísla jsou tím nejlepším, co letošní ročník nabízí. Jedná se totiž o srdceryvný příběh chytrých holek, které pracují v NASA a zároveň mají jediný problém - jsou černé. A jelikož jsou čerstvá šedesátá léta a Amerika vrcholně válčí na studené frontě se Sovětským svazem o prvenství člověka ve vesmíru, máme tu poměrně rasistický podtext, který v tomto filmu vrcholí rozdílnými záchody pro bílé a pro barevné. Příběh je fajn, zpracování taky, ale ty pro-americky zangažované scény kde vedoucí NASA mlátí do cedule "WC, Toilets for colours" byla při pohledu dvaceti bílých kolegů poměrně prvoplánová a nepřišla mi kdovíjak emocionálně parádní. Ono to možná je tím, že vůbec nejsem schopný pochopit, jak daleko Američani dokázali dojít s rasismem a tvrdit, že je to normální. Tak tady to mají a teď to před celým světem zachraňují filmy, o kterých by se mělo po zbytek roku mluvit... (21.02.2017)

Nelze snad najít vhodnější film pro americkou akademii, chybí tomu snad ještě nějakou oslavu americké účasti v nějaké válce, byť vlastně se film dotýká té studené. Máme tady oslavu toho, jak jsou USA úžasné, jak v něm žijí chytří, vzdělaní a talentovaní lidé, kteří musí přece být chytřejší, vzdělanější a talentovanější než ti "zlí Rusové". A samozřejmě se všem po loňsku hodí do krámu, že je pozornost upřena na utlačované a segregované černošky, které na to mají více než bělošky a nemají prostor. Achichach, už jsem opravdu unavený ze všech těch klasických amerických schemat typických pro tento žánr - dokázal bych i se zavázanýma očima určit scénu, kdy se bude tleskat. A pro mě osobně má vždy mínus film, v němž se moc řeší mnou nenáviděná matematika a fyzika, takže jsem se kousal nudou vždy, když se zbytečně zacházelo do technických podrobností. Jedinou hvězdičku dávám za slušné herecké výkony všech hlavních a vedlejších představitelek - Jannelle jsem nepoznal, té to opravdu slušelo a líbil se mi i Kevin Costner, jenž si evidentně rád zahraje v každém snímku, jenž se nějak vztahuje k osobnosti JFK. A na závěr si neodpustím rýpnutí - nevidím jediný rozdíl ve výkonu Octavie Spencer a Kirsten Dunst. (26.02.2017)

Uznávám, nebýt hostující Kirsten Dunst ve vedlejší roli, tak bych Skrytá čísla zcela určitě minula. Ale Kirsten má dobrý vkus a její jméno a postava dobře vykreslená byť i jen v pouhých pár obrazech zcela jistě "dozdobuje" tuhle sázku na jistotu. Konečně její vedlejší linka a ta Jima Parsonsa představuje to nejpalčivější, s čím musely hlavní hrdinky bojovat. Aneb rasová segregace, NASA a americká reakce na Gagarina. Vhodné k doporučení. (26.07.2017)

Film o rasové segregaci (nejen) v NASA a vesmírných závodech z pohledu USA, přičemž v prvním případě se místy až moc tlačí na pilu a v případě druhém se zase tak trochu klouže po povrchu. Navíc se to děje s řadou různých nepřesností a spíše škodlivých zjednodušení - například kdybych se o téma dříve nezajímal, měl bych ze Skrytých čísel dojem, že výpočtářkami v NASA byly jen černošky, a okamžitě po závěrečných titulcích bych letěl hledat, jestli byl start Johna Glenna skutečně takové napínavé drama, nebo ne. I přes to všechno se ale na film dobře dívá, má krásnou kameru a skvělou hudbu, všechny tři hrdinky jsou fajn a rád jsem zase viděl Kevina Costnera. (23.11.2020)

Oscary 2016 v oceňovaných filmech rasismus neřešily ale během předávání se neřešilo nic jiného. Oscary 2017 mají půlku oceňovaných filmů na toto téma, tak doufám, že aspoň během předávání bude klid. V tomhle filmu se to hrotí docela dost, mnohem víc, než to bylo, dle svědectví samotné Katherin, v reálu. Postava Jima Parsonse je čistě fiktivní jen proto, aby tam byl archetyp rasistické machistické kreatury. Víc by se mi líbilo, kdyby toto téma tam bylo jaksi více mimochodem, že to patří k době. Mám pocit, že ve filmech odehrávajících se před rokem 1968 rasismus buď není řešen vůbec, nebo je to jenom o něm. Nepotřebuji Katherin oslavovat, protože je žena, nebo protože je "barevná", ale protože je ve svém oboru genius. Další dvě hlavní, ale spíše vlastně vedlejší, role jsou tak nějak do počtu a vůbec tam nemusely být. Jde jen o to ukázat všechny tři černošky, co v NASA něco dokázaly. Stačila by úplně ta Katherine. Také mě trošku mrzelo, že děj filmu končí tak nějak v půlce toho, co Katherine skutečně dokázala, protože ona dělala úplně všechno, Apollo 11 i 13 a nakonec i raketoplány. No nic. Každopádně hlavní téma, pionýrství kosmonautiky, je pro mě sázka na jistotu a v tomto směru mě film relativně uspokojil, i přes značné "umělecké" odlišnosti od reality. (09.02.2017)