Protikráličí plot

Kamera, námět a hudba zaslouží absolutorium. Navíc ten závěr, kdy jedna z dívek už coby stařena mluví o tom, jak jí stejný zrůdný systém sebral tříletou dceru, mě dostal. Bohužel jinak mi to ale přišlo tak nějak o ničem. Dívky putují odněkud někam a tím to hasne. Nějaká omáčka s přílohou mi tam strašně chyběla a je to obrovská škoda, protože tohle si jí zasloužilo. Nebylo by od věci, kdyby se tohoto tématu ještě někdy někdo chopil. I tak se ale jedná o milou podívanou. 60% (29.07.2010)

Další z řady filmů, které jsem vždycky chtěla vidět - líbil se mi název a taky účast Kennetha Branagha, název "Rabbit Proof Fence" je stále v pohodě, Kenneth se občas mihnul obrazem, ale navíc jsem dostala jen rozšíření obzorů - věřte nebo ne, o existenci králičího plotu ani o úřady kontrolovaném míšení ras v Austrálii v letech 1931-70 jsem neměla ponětí, a tím taky končí výčet plusů, přičemž se nemůžu vytasit ani s vyloženými mínusy, možná i bohužel, třeba by s viditelnými chybami nebyl film tak zoufale suchopárný. (30.03.2012)

Síce pomalý a režijne nie moc nápaditý film - vizuálne osobitým ho robí iba rozbehaná kamera - ale témou veľmi príjemný a v rámci filmografie Phillipa Noyceho prekvapivý. Možno je politickou propagandou, ale tiež je príbehom dôležitosti rodinného puta a prítomnosti domáceho zázemia. A s výborným hereckým výkonom mladej hlavnej predstaviteľky. (24.05.2003)

Vlastně na tom až nic tak ohromujícího nebylo, jen že tři domorodé ušmudlané kočičky vytržené "zákonem" z domova, umístěné v jakémsi koncentráku, utekly a podstoupily strastiplnou pouť australskou přírodou (úchvatná kamera) a řízeny jen instinkty mířily (za zvuků Gabrielovy krásné hudby) domů k mámě. Jak řikám, nic ohromujícího, JEN obyčejně hezký film. (03.01.2006)

Když v 30. letech 20. století australská vláda umisťovala domorodé děti do sirotčinců, byl to vlastně "pokrok", protože ještě na začátku téhož století bílí přistěhovalci původní australské obyvatele zcela beztrestně zabíjeli jako škodnou! - Počet takových dětí jako byla Molly a její sestřenice se odhaduje na 50 až 100 tisíc dětí! Když vezmeme v úvahu, že domorodých Australanů je dnes zhruba 400 000, jedná se o obrovské číslo! Odebrané děti byly umísťovány do bílých rodin nebo do sirotčinců, kde bujelo násilí všeho druhu vč. sexuálního, dokonce v nich děti byly zneužívány k medicínským experimentům, k testování léků apod. - Je strašlivé, kruté a nepřijatelné odtrhávat děti od matek, matky od dětí a je to stejně odporné, ať hon na děti pořádá ve 30. a 40. letech A.O.Neville, západoaustralsky komisař pro záležitosti původních obyvatel, nebo v současnosti v Evropě tzv. Juvenilní justice či v Norsku Barnevern a nic na tom nemění, že stát a jeho úředničtí pochopové to "myslí dobře"!!! (20.02.2015)