Skúška dospelosti

Naprosto typický zástupce festivalových filmů. Mungiu obdobné filmy jednoduše umí. Bohužel zvolené téma pro mě nebylo ani vzdáleně tak zajímavé, jako tomu bylo ve snímku 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, který byl tím pádem o několik úrovní výš. Přesvědčení režiséra, že je Rumunsko největší prdelí světa, ze které je záhodno co nejrychleji uprchnout ovšem stále přetrvává. Právě tohle je jeden ze zásadních rozdílů rumunské kinematografie. Zatímco se prostřednictvím filmů většina států vynáší do nebes, tak Mungiu svoji vlast otevřeně kritizuje. Jednotlivé postavy mi nebyly zásadně sympatické. Zkrátka na mě působí snímek přibližně takovým dojmem, který by se dal přirovnat k opakovaně luhovanému čaji. Z prvního vyluhování vznikl snímek 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, který byl po všech směrech dokonalou a neskutečně vybroušenou záležitostí. Druhým vyluhováním získáváme snímek, který je stále slušný, drží se shodných filmařských postupů, ale přeci jen to není už úplně ono. (25.06.2018)

Neskutečně osobitý styl vyprávění, který pracuje s myšlenkama divákama. Adrian prakticky nesleze ze záběru a ty se stáváš takovej tichej šmíráaček jeho života resp. situací který mu soudruh nachystal a že se to na něj valí ze všech světových stran a tak zatímco Romeova dcera skládá zkoušku dospělosti, tak Romeo skládá zkoušku vyspělosti a právě díky jednečnému vyprávěcímu stylu Cristiana Mungiu má dynamický styl vyprávění i když rozumím tomu, že ne každýmu sedne pozorovat přes dvě hodiny chlapa a jeho "rvačky" se situacema i svými zásadami, může to na první pohled vypdat že se nic neděje, ale ono se děje kurva hodně. (14.07.2016)

Vťahujúco a hypnoticky nakrútená civilná dráma, ostatne tak ako som u Cristiana Mungiu už zvyknutý. V tomto prípade však maturitný príbeh dospievajúcej dievčinky a jej otca lekára nemal takú razanciu a tak silnú pointu ako inokedy. Všetky tie strasti a peripetie okolo skúšky z Rumunčiny mi prišli čudné a neprirodzené, aj keď by sa to snáď dalo čakať, keďže nie som Rumun. Napríklad to ako tam z tých maturít robili "vedu" mi miestami prišlo až smiešne - polícia (aspoň tak vyzerali) pred školou, húf rodičov, ktorý s obhryzenými nechtami netrpezlivo stepuje pred budovou čakajúc na svoje ratolesti... - to všetko mi prišlo až prehnane komediálne, pretože také niečo u nás nie je a ani nebolo. Na druhú stranu to však môže mať akýsi edukatívny charakter, najmä ak uvážime súčasnú situáciu v Rumunsku a ako to tam s korupciou a s rodinkárstvom vyzerá. Za popremýšľanie tiež stojí fakt, že len pred pár rokmi bolo Rumunsko prezentované ako krajina, kde dali korupcii na najvyšších miestach ľudia riadnu facku (myslím, že tam niekoľko politikov bolo obvinených). No zrejme to ale nepomohlo. Slabší nadpriemer. 70/100 (27.03.2018)

Když jsem vycházel ze sálu, zaslechl jsem komentář: "Děj byl zajímavý, ale hrozně mě nudilo, jak 5 minut tam spolu dva lidi mluvili a jinak se nic nedělo." A já tu druhou část mám opačně. Chápu, že je možná efektivnější prezentovat dialog jako prostřihy detailů mluvících postav, ale Mungiův přistup, kde používá několikaminutové záběry, mě vtahuje víc do scény. At kameru nechá běžet při rozhovoru, nebo ji nechá sledovat kráčejícího člověka. A přitom mi to nepřišlo samoúčelné (mrkám na držitele Oscara). Další dva pilíře, které film pevně podpírají, jsou výborné herecké výkony (hlavně otec rodiny) a již zmíněný příběh, který dává divákovi poměrně nejednoznačné dilema. (04.07.2016)

Prostě asi fakt dobrý scénář a herci. Když se totiž opakují několika minutové záběry bez střihu, ve kterém se dvě postavy baví a ono vás to zajímá a nenudí, nebude hlavní kouzlo skryto v nějakém geniálním rozzáběrování a úchvatné stylizaci, nýbrž opravdu v síle scénáře a jeho ztvárnění herci. Opět se musím zmínit o tom, že mě neskutečně baví filmy, ve kterých hlavní hrdina řeší nějaké své vnitřní dilema a jeho stanovisko není tudíž od začátku do konce zcela jasné a jednoduché. Zkouška dospělosti navíc působí tematicky zcela věrohodně, divák si tedy snadno představí, že by něco podobného mohl řešit i on. Opravdu hodně dobrý film z té klasické festivalové kategorie "ve filmu jsou jenom nějaký lidi a furt si o něčem povídaj". 8/10 (20.04.2017)