Olli Mäki

Velmi příjemný, skromný film o stejně naladěném, lidsky sympatickém pekaři a mistrovi světa v lehké váze, jenž si tuto svou prozatímní nálepku veze s sebou do Helsinek na svůj nejšťastnější den v životě, kterým je nepochybně 17. srpen ´62. Nikdy na něj nezapomene, v ten den se rozhodl, a šel do toho, jo...také absolvoval několikaminutový boxerský zápas. Vynikající režie, herectví i krásný romantický příběh o naplnění svých životních cílů. [Filmový Klub Citadela-Litvínov] (09.05.2017)

Film připomíná českou černobílou vlnu 60.let svou nenucenou nadžánrovostí. Dotýká se romance, životopisu a komedie. Romance je cudná a něžná. Více než boxerské zápasy zajímá autora jeho okolí. Boxer sám působí bez své milé osaměle a vyjadřuje důstojnost s jímavostí. Zajímavá je postava oddaného trenéra. Na škodu je větší soustředění na mediální humbuk okolo boxera. (01.09.2018)

Především bych ráda vypíchla dobovou atmosféru, která se tvůrcům do filmu povedla dostat. Dále mě zaujala nesmírně lidsky působící obyčejnost příběhu finského boxera Olliho Mäkiho. To vše ve spojení se střízlivými hereckými výkony dělá snímek velice uvěřitelným. Prostě mám po jeho zhlédnutí pocit, že se to tak nějak opravdu stalo, což o převážné většině filmů z boxerského prostředí rozhodně říct nemůžu. Hrozně sympatické mi také přišlo, že Olli Mäki v den D upřednostnil svou lásku k milované ženě před úspěchem a slávou. (75%) (07.10.2020)

Boxerské filmy prostě nejsou špatné, a tak ani tenhle, finský a navíc černobílý, není špatný, i když rozhodně není určen pro každého. Na jednu stranu moc umělecké, na druhou stranu to ale ukazuje box i trochu jinak, nikoli jako adrenalinový, drsný sport, ale i jako přetvářku, která je ke sportovcům mnohdy dost krutá. (31.08.2017)

SUOMI prišli s pozoruhodným experimentom, o skôr amatérskom, ako profesionálnom BOXEROVI v ľahkej váhe, ktorý vyzve amerického černošského šampióna Daveyho Moora, aby si to rozdali vo férovke na zaplnenom helsinskom futbalovom štadióne, alebo by som to nazval : „O čosi chudobnejší fínsky príbuzný legendárneho Rockyho” ... Ako pekár z Kokkoly, Olli Mäki, prišiel v 60. rokoch do hlavného mesta, Helsínk, zo svojej obce, a začal si plniť sen poctivým trénovaním, zároveň sa na neho zamerali filmári, ktorí o ňom nakrúcajú dokument, a tak tu mám film o filme, alebo trebárs športovec a jeho extrémne sympatická priateľka Raija, a akási životná kríza medzi nimi dvomi, do toho sa ešte mieša jeho agent Elis Ask, ktorý mu komanduje život a diktuje mu, čo a ako má robiť, správať... + by som doplnil samé fotenia, večere, čiže očakáva sa veľká udalosť, kladú sa na neho nesmierne nároky, a začína si poriadne uvedomovať, že mu to všetko prerastá cez hlavu, nezvláda to. Film som si najviac užíval práve vtedy, keď som videl boxerovú lásku, v podaní peknej herečky Oony Airoly. Samotné prevedenie je nadštandardné, aj preto, že sa režisér rozhodol pre čiernobiely, ULTRA krásny digitálny kontrastný OBRAZ, ktorý zaraďujem, na druhé miesto, vedľa Raije, a tretie miesto získava ? Kto iný, ako Olli Mäki ! Zaujímavý výkon Jarkka Lahtiho. A viete, ktorý je najšťastnejší deň v živote Olliho Mäkiho ? Ja už to viem, ale musel som tomu venovať 90 minút, aby som to zistil, a určite to stálo za to ! Taký atypický film, ktorý som si do cela užil, až na niekoľko scén... (11.03.2017)