Polnočná míľa

Nemôžem si pomôcť, čakal som niečo lepšie, a hlavne melodramatickejšie. Námet ma síce oslovil, no scenár sa s načrtnutou myšlienkou pohral len veľmi voľne a vláčne. Dejová linka mi preto na niekoľkých miestach prišla zbytočne naťahovaná ako žuvačka alebo som mal pocit "hluchého" miesta. Nemalo to žiadnu emočnú iskru ani melodramatický náboj, ktorý by dokázal po celý čas udržať moju pozornosť v stave stopercentnej bdelosti. Nedajú sa však uprieť fantastické, charizmatické herecké výkony (najmä S. Sarandon bola výborná) a pekná hudba. Priemer. 60/100 (11.10.2017)

"Choď." Báseň Brada Silberlinga pre herečku Rebeccu Schaefer, jeho priateľku, ktorú koncom 80. rokov zastrelil jej šialený fanúšik.Výborné herecké výkony Sarandon-Hoffman-Gyllenhaal-Pompeo, melancholická a pritom zvláštne veselá atmosféra, úžasná scéna pohrebu a krásny koniec. Najcivilnejší a pritom najlepší Bradov film (áno, vrátane nežného Mesta anjelov). Každou reprízou ho mám radšej, i preto zvyšujem z 80% na plnú stovku, lebo je to, ako hovorí don Corleone, osobné. (16.09.2005)

Zajímavě neotřelý příběh o velké ztrátě, snaze zaplnit ji a nové lásce, stojící na výborných výkonech Jake Gyllenhaala, Dustina Hoffmana a Susan Sarandon, stejně jako na vždy okouzlující a roztomilé Ellen Pompeo(zde navíc ve své první opravdu větší roli). Potěší i Holly Hunter ve vedlejší roli státní zástupkyně. Skvěle vykreslenou atmosféru Ameriky šedesátých let podtrhuje výborně zvolená hudba. Půlnoční míle je prostě takový malý skromný film, který Vás vtáhne a přes pomalé tempo vyprávění nepustí. (26.04.2012)

Rozporuplné rodinné drama, ve kterém manželé Flossovi přicházejí o jedinou dceru, která měla krátce před svatbou s milým chlapíkem Joem. Oba však rodičům zatajili, že se tři dny před dceřinou smrtí rozešli. Film (který je výpovědí osobních tragických zážitků režiséra Silberlinga) zdobí zejména herecké trio, v čele s talentovaným Jakem Gyllenhaalem, mladíkem ocitnuvším se v groteskním dilematu. Režisér šetří sentimentem, místy chybí spád, určité situace (například smutek po ztrátě dítěte) však působí tlumeně a oslabují realičnost celého snímku. (05.11.2006)

Nečekal bych, že film na takovéto téma bude natočen civilně, bez patosu, s vtipem a nadhledem. Žádné vynucené emoce, nátlak na divákův soucit (jako tomu bylo naopak třeba v poslední čtvrtině "Marley a já"). K žánru "drama/romantický" bych klidně přiřadil i "komedii", byť nahořklou. Byl jsem dojat, ale po většinu času jsem se usmíval, protože sledování tohoto filmu mě opravdu těšilo. Má totiž jakousi "esenci krásy", kterou nedokážu blíže popsat - prostě to musíte vidět a hlavně procítit. Procítit spolu s bezchybně vykreslenými a zahranými postavami. Možná proto se mi nakonec příběh i všechny ty filmové obrazy zdály tak skutečné. A možná taky proto dávám plné hodnocení :) (23.04.2011)