Oklamaný

Na hodinu a pol dlhý celovečerák dejovo riedke. Dobre zahraná zdržanlivosť a nevinnosť (rozumej spiaca sexuálna túžba) viktoriánskej Kirsten Dunst; a ďalšia skvelá kreácia Kidmanky čoby hlavy domu sú tým jediným, čo ma tu zaujalo. Pri mnohých scenách sa polovica sálu (vrátane mňa) smiala. Sofia zabudla, že súčasný divák nie je jedným z protagonistov jej filmu, jeho doby. Keď už opodstatnený remake pre súčasné publikum, mal ho urobiť Guillermo del Toro. A s poriadnou dávkou kečupu. (25.05.2017)

Herecky vynikající Nicole Kidman i Colina Farrella mám velmi rád, ale i mladé štěňě Elle Faning má něco do sebe. Čekal jsem větší dusno po Psychologické stránce i erotické k čemu se poslední půl hodinu slušně vybízelo, jen škoda, že to ukončili tak rychle. Dalo se to sledovat, ale mohlo to být lepší.60% (01.10.2017)

Hodinové čekání na vrchol, který za hodinové čekání rozhodně nestojí. Spousta kradmých pohledů, upřímné zvědavosti a potlačovaných emocí totiž odedře černou práci pro gradaci, která mi přišla jak z jiného, podstatně méně povedeného filmu. Odpovědi na otázky, které mě zajímaly nejvíc, zůstaly schované v tichých ženských postavách. Sofia Coppola definitivně ztrácí svoji nezaměnitelnost. (20.11.2017)

Som si istá, že na papieri pôsobí príbeh veľmi zaujímavo, miestami určite aj desivo no Coppole sa podaril presný opak. Asi hodinu som sledovala pár slečiniek, ich mená si vôbec nepamätám - iba viem, že jedna z nich bola Nicole a druhá Mary Jane zo Spidermana. Je tu osobitá atmosféra, dopĺňaná rovnako osobitou hudbou, s týmto režisérka nemá problém. S plynutím deja je to ale príšerné. Je tu vysoké riziko, že než sa dostanete k vytúženému zvratu, zaspíte. A je to škoda, pretože konflikt medzi vzrušenými dievčatami, ženami a jediným mužom v dome vôbec nie je zlý. Oh, takmer by som zabudla spomenúť Farrella a má to svoj dôvod - inak skvelý herec tu vôbec nedostal šancu vyniknúť. Taká šedivá myška medzi historickými drámami. O nič neprídete, ak ju prehliadnete, na druhej strane úplná strata času to tiež nie je... (25.10.2017)

Odehrává se na okraji americké občanské války v uzavřeném prostředí zlaté klece dívčí školy obklopené divokou přírodou. Jediný mužský protagonista je dle žánrových pravidel velmi podezřelou osobou, neboť kolem sebe rozprašuje slušnost a decentnost s intenzitou kropicího vozu, přitom je čím dál zřejmější, že se uhlazeným způsobem snaží především vytěžit ze situace, co to dá. Jistým způsobem jsou beguiled všichni – on i dívky či ženy, které jej obklopují. Hrdina není coby údajný zahradník milující vše divoké ve skutečnosti schopen zkrotit všeobjímající přírodu - vnější i onu zosobněnou v ženském kolektivu. Ženské osazenstvo je zase ve srovnání s mužem octnuvším se u nich v lékařské péči žalostně nezkušené. Každopádně je to on, kdo selže, neboť naivní dívky v okamžiku ohrožení konsekventně sledují racionální přístup obranné strategie, a to bez ohledu na věk. Pouze Marrion se zdá být výsledkem zklamaná a zůstává poněkud na okraji kolektivu. Je u ostatních dívek v lehkém opovržení a svůj vnitřní život si drží důsledněji v duševní odlehlosti. Každopádně, ať již pro ni závěr znamená cokoli, příběh její postavu procházející si proměnou nakonec poněkud nepochopitelně opomíjí a výsledek jejího konfliktu nijak moc neukazuje. Všeobecně jsou postavy psychologicky trochu plošší, hlavně co se týče muže - podobně jako u Big Little Lies je zde zdánlivou obětí, ale ve skutečnosti představuje psychologicky jednorozměrného nepřítele žen, které se v rámci své kolektivní empatické souvztažnosti proti němu spojí, přičemž jejich drobné různice jdou v rozhodující chvíli stranou. Křesťanská láska, díky níž raněného nepřítele nevydají do rukou jižanské armády coby zajatce, je zde nakonec jen jakousi vadnou iluzí, která je na dívky nasazena pomocí patřičné výchovy, zřejmě aby je zkrotila a vykořenila jejich divokost. Odhaluje se tak jako prostředek, který ženy činí bezbrannějšími vůči mužskému světu. Z tohoto hlediska jde o film přitakávající pohanství – odmítající západní výchovu a kulturní nános jako falešný pro obě pohlaví. Zároveň se zde ovšem ukazuje, že ženy se díky tomu dostávají do osidel společenského řádu, kdežto mužům se poskytují mimikry nezávadného společenského vystupování. Křesťanská výchova je zde tedy nástrojem zotročení jednoho pohlaví druhým. (12.01.2019)