Wind River

Sheridan se dle očekávání prezentuje jako výrazně lepší scenárista než režisér. I tak není ve své nové roli pro smích, nesporně nic nekazí (dokonce tomu i mnohé dává), ale paradoxně nedokáže naplno využít možností, které mu jeho vlastní látka poskytuje. A na ničem to není lépe vidět než na práci s prostředím. Tam kde Villeneuve/Mackenzie (a vsadil bych se že i Sollima) pracují s jím načrtnutým prostředím vyprahlých vylidněných plání jako nedílnou součástí a odrazem duše, div ne hlavním hrdinou, tak zde veškeré to skučení mrazivého větru, křupání sněhu pod sněžnicemi a nekonečné mrazivé dálavy tuto roli neplní v takové míře jak by se slušelo. V úvodu ano (a jak podmanivě!), ovšem pak jako by si řekl, že tomu věnoval již příliš prostoru a v druhé polovině bere nelítostnou krajinu a její úlohu za samozřejmost. A to je u podobného typu filmu neospravedlnitelná chyba. Jinak není co vytýkat; je to přesně ten hutný minimalistický málomluvný "mccarthyovský" nadžánrový drsný příspěvek ze staré školy s přesahem stavící na skvostně vyprofilovaných postavách, který by jeden od Sheridana čekal. (09.07.2017)

Těšil jsem se jako na málokterý letošní film a ve finále nemůžu říci, že bych byl přímo zklamán. Sheridan znovu potvrdil, že umí vytvářet depresivně izolované fikční světy, v nichž se morální hodnoty přetváří společně se zkušenostmi a přesvědčením postav, k nimž si divák buď rychle najde cestu, nebo se ve světě ztratí společně s nimi. V těchto psychologických měřítkách je scénář sebevědomý a inteligentní, opírající se o samotný akt vraždy jako o jednoduchou symboliku rasismu a nemožnosti vymanit se ze svízelné životní situace. S postavami převážně soucítíme a na jejich cestě jim držíme palce. Bohužel ale film trvá 100 minut, z čehož dobrá hodina je věnována poněkud tuctové výstavbě detektivního syžetu a opakovanému povzdechování nad tím, jak život není fér (což moc neposiluje ani minulost Rennerovy postavy, která zkrátka smrdí klišé na míle daleko), a ve zbytku film pravda přichází s nečekaným a scénáristicky vybroušeným obchvatem, který v podstatě odsunuje dosavadní detektivní linii na druhou kolej a zdůrazňuje ještě více psychologickou depresi, ale v závěru opět potichu vyšumí a trýznivou emocionální ránu nezanechá. Velký palec nahoru každopádně za herecké výkony, práci s chladným zasněženým prostředím, které tak miluji, a za celkový realismus, ústící do autentické přestřelky, která okamžitě aspiruje na pozici kultu. Sheridan musí jako režisér ještě lehce dozrát, a můžeme se těšit na velké věci.. (18.10.2017)

Když máte rádi filmy a měsíčně jich dáte celou řadu včetně těch nových, tak rádi oceníte film, který je od začátku do konce tak precizně napsán, že je radost na něj koukat. Asi proto bych jednoduše popsal, proč jsem filmu dal pět hvězd. Měl jsem totiž pocit, že od začátku do konce koukám na kriminálku s celou parádou. Nijak složité vysvětlování, úžasně mrazivá atmosféra, nádherné prostředí. Všechno do sebe perfektně zapadá a vy si k tomu všemu užíváte nejenom tu zkušenostmi strádající Elizabeth Olsen, ale také toho osamělého bojovníka za spravedlnost, kterým se Jeremy Renner sám ocenil v momentě, když si nasadil tu bílou kombinézu a vydal se do terénu. Byl jsem nadšen. V případě tohoto filmu mi neunikla ani minuta. A nejlepší na tom všem je, že z něj sakra cítíte rukopis Taylora Sheridana. Cítíte tu mrazivou realitu Sicaria, ale i ty nebezpečné přestřelky filmu Za každou cenu. A i přesto víte, že tenhle film je svým způsobem stejně naprosto jedinečný. Snad mu ta píle zůstane i nadále. Wind River je filmařsky jedním z nejlépe zvládnutých filmů, co jsem v roce 2017 viděl. (12.10.2017)

Nemôžem si pomôcť, no cítim určité sklamanie. Samotný snímok postavený na pevných základoch skutočného príbehu, by po emocionálnej stránke mohol viac zasiahnuť. Taktiež som očakával temnejšiu atmosféru, no to bude zrejme mojou chybou, keďže neustále porovnávam s klasikou s omnoho vyššou kvalitou. Satisfakcia v podobe vyvrcholenia solídnej story na výbornú, čiže tá "štvrtá", len vďaka tomu. (02.10.2017)

Tenhle film sakra klame tělem. Jeho většina je pouze odstínem severských detektivek (sociální problémy, krajina, kde se děj odehrává). Ovšem jen do té doby, než je porušena chronologie vyprávění a následuje scéna, kdy se v jedné vteřině člověk začne chovat jako zvíře. Není moc věcí, které by mě ve filmu šokovaly, ale tenhle moment mi ležel v hlavě dlouho. Asi se budu opakovat, ale tenhle Sheridanův kousek na mě zapůsobil víc, než celej slavnej Sicario. Uvidíme dál. 90%. (05.06.2018)