Volyň

„Poliaci na východe boli zavraždení dvakrát, najprv údermi sekier a potom mlčaním. Táto druhá smrť je horšia ako prvá.” - Jan Zaleski. • Pred koncom druhej svetovej vojny boli volyňské a haličské vojvodstvo súčasťou Poľska. Obyvateľstvo Volyne tvorilo 70 % Ukrajincov, 16 % Poliakov a 10 % Židov → Dr. Bandera: alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád masakre. • Predstaviteľ - „poľskej novej vlny,” Wojciech Smarzowski, zrejme musel vidieť i mimoriadne naturalistický titul v podobe Idi i smotri, pretože to, čo práve vtedy zažíval len 14-ročný Fljora [Alexej Kravčenko], sa znovu opakovalo v podaní Zosie Głowackej [priam excelentné podanie skrz Michalinou Łabaczovou], prostredníctvom ktorej som následne nazeral na priamo sprostredkované ULTRA - násilie, ktoré vo mne miestami dokonca vyvolávalo v pocitovej forme aj akési záchvevy „epileptických záchvatov,” tak bolo príslušné zobrazenie týchto obrazov naprosto šokujúcimi, i keď zároveň podotýkam aj to, že spracovanie v rámci celku, sa zvyčajne vyznačovalo tým, že čo sa teda konkrétne týkalo práce strihovej skladby, tak tá predsa predstavovala určitý, rušivý element, kvôli ktorému sa výsledne hodnotenie pohybovalo iba v priemernej rovine, čo sa napokon zmenilo až zhruba posledných 30-45 minút, kedy vzrástla celková hĺbka dynamického obrazu so samotnou nadväznosťou na frenetickú montáž, až som pomaly ani nedýchal, ako by som ostal paralyzovaným; autor bol nekompromisným v tom, čo chcel postupne zobraziť - vskutku čistý horor. P.S.: Naprieč 21. storočím nejestvuje lepšia kinematografia, akou je poľská, s úplnou vážnosťou nemá žiadnu konkurenciu; preto jej treba venovať pozornosť! (10.09.2024)

Poláci využívají silného filmařského období a rok co rok otevírají jednu brutální historickou otázku za druhou. V případě filmu Volyň se vracejí do období druhé světové války a krásně ukazují, jak tamní obyvatelé žili poklidným způsobem, dokud válka nezačala. V tu ránu se v místních rozjeli nějaký divný pudy, který z nich dělali ještě větší zrůdy, než z Němců. Ti jsou v tomto filmu opravdu považováni, v podstatě, za dobráky…na rozdíl od Ukrajinců nebo Poláků. Film bych hrůzností některých scén neměl problém přirovnat k ruskému Jdi a dívej se. Pokud vidíte něco hrůzného, tak po chvíli uvidíte ještě něco horšího. Za chvíli už budete tak otupělí, že budete jenom němě zírat a nechápat, kam až boj za samostatnost Ukrajiny mohl zajít. Hrůza, děs…neměl jsem slov. Přiznám se, že jsem ani nevěděl, že něco takového na východě Polska bylo. Osobně by mě dost zajímalo, jak se dnešní Poláci ke svým sousedům staví. Až mi někdo bude povídat o tom, jaký kolaboranti jsme za války byli, tak jim asi povím, jaký zrůdy v oblasti Volyně žili…Neuvěřitelný film, který by měl vidět každý, kterého válka zajímá, aby si uvědomil, co válka způsobuje… (01.02.2019)

Ukážkový príklad toho, kde obsahová náplň a myšlienkový presah jasne prebíjajú formu a dramatické spracovanie... Prvá polovica po dramatickej stránke mierne zaostala za tou druhou. V rámci príprav postáv na katastrofu, tušenia niečoho zlého a hlavne čo sa týka ich empatického zblíženia sa s divákom, išlo urobiť viac. Emotívna stránka mohla byť aj v prvej polovici na úrovni tej druhej. No druhá polovica z každého uhla pohľadu ponúkla perfektnú filmársku robotu - dráma, emócie a nepredstaviteľný masaker, pri ktorom kamera uhýbala len zriedka. To všetko robí z tohto diela niečo výnimočné, pričom dvíha varovný prst nad ľudstvom ako takým. Behá mráz po chrbte nad tým, čoho je človek v mene nenávisti schopný. Želám si, aby už nikdy človek človeku nerobil také veci ako tu vo filme, no žiaľ toto moje želanie ostane len v rovine zbožných a utopických prianí. (12.04.2017)

Když vás pojí jen vodka a antisemitismus, nemůže to dopadnout dobře. Křivdy z minulosti sebou nesou nenávist, nenávist přináší úpadek lidskosti. Tak spánek rozumu plodí monstra a prostředky, které nemohou být vysvěceny žádným účelem.. Od etnograficky pojatého úvodu, kdy už doutná ten primitivismus a zlo, až po inferno etnických čistek, které připomíná horečnatý sen plný útržkového vnímání a subjektivního měnění toku času, z toho čiší beznaděj. Smarzowski dobře věděl, že to téma je příď ledoborce.. (22.06.2020)

Velmi si cením odvahy, s jakou tvůrce oprášil zasutá fakta. Jeho síla je ve schopnosti navodit filmovými prostředky atmosféru doby, dokonce v tak syrovém tónu, jakým se žádný film dosud nikdy neodvážil zaútočit na banderovce. Jistě lze na to pohlížet z nejrůznějších hledisek. Neboť člověk je dnes atakován tolika informacemi, že automaticky reaguje nedůvěřivě, ať jde v historii o cokoliv. Neboť je na ni patrné, že občas skutečnost byla tak trochu jiná. Když o tom tak uvažuji, nějak mě napadá, že v lecčems i některé scény připomínají Okupaci ve 26 obrazech, ale tím podobnost končí. Přemýšlel jsem nad tím, co vlastně tvůrce vedlo k realizaci popisování událostí ve filmu. Oprostím-li se od toho, že by to mohlo být zjednodušené zobrazení. Tak snad jenom proto, že neměl jinou možnost, jak vydat pravdivé svědectví o ideologii Stepána Bannery. Takže nezbývá než konstatovat, že film nabízí podívanou, z níž se jen těžko vzpamatovávám. (24.04.2017)