Osudy dobrého vojáka Švejka

"Das bin ich amen."     Trnkove celovečerné diela sa mi v podstate všetky páčia (vrátane tohto), ale žiadnym z nich nie som nejako zvlášť uchvátený a nad tými mimoriadne štedrými hodnoteniami iba neveriacky krútim hlavou. Ja sa totiž vždy snažím hľadieť na dielo dnešnými očami a vonkoncom nemám dojem, že by Trnkove filmy obstáli v skúške časom. Nemám pritom na mysli technickú stránku, nad tou i dnes uznanlivo pokyvkávam hlavou, skôr sa mi jedná o umelecké pojatie a celkovú pútavosť. Napríklad sa mi až tak nepáči, ako sú stvárnené niektoré postavy, predovšetkým samotný Švejk mi až príliš pripomína plastovú hračku. Na druhej strane sa mi veľmi páči využívanie rozmanitých výtvarných štýlov pri Švejkovom rozprávaní, čo prináša vítané oživenie k tým strnulým bábkam. Po dejovej stránke sa mi asi najviac páči posledná scéna, v ktorej má Švejk za úlohu zaobstarať fľašku, naopak dosť otravná mi pripadá tá tiahla chľastacia časť pri ceste do Písku. Výraznou devízou tohto filmu je hlas Jana Wericha.     "Poslušně hlásim, pane obrlajtnant, že za pět, nanejdýl za deset minút budu úplně vožralej..." (09.09.2023)

Takýchto krátkych epizód by som si ešte pár dal, keby k tomu boli. Je to možno takto lepšie urobené než tie natiahnuté diely s Hrušínským. Navyše je to ešte bábkové dielo, čo je možno nie príliš atraktívne, ale toho švejkovského ducha, na ktorom sa mnohí dokážu zabaviť to malo. Najviac ma vždy vie pobaviť tá časť s ruským špiónom. (04.07.2015)

Zásluhou génia českého loutkového filmu Jiřího Trnky vznikla v polovině padesátých let adaptace legendárního Haškova románu, která je v hierarchii švejkovských filmů ceněna nejvýše. A nic na tom nemění skutečnost, že Trnka pracoval s loutkami a že z obsáhlého Haškova díla vlastně vybral pouze tři epizody. Opodstatňujícím kritériem úspěchu je zejména výtvarná podoba, záměrně podřízená klasickým ladovským ilustracím i fakt, že Trnka téměř nezasahoval do původního textu a tak vlastně obrazová část ilustruje spisovatelovo vyprávění, které pak znamenitě tlumočil Jan Werich. Tato verze osudů dobrého vojáka Švejka zároveň naznačuje, že nejschůdnějším a nejvěrnějším zachycením klasických děl evropského písemnictví je právě loutkové provedení, jak to široce dokládají i další Trnkovy filmy Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. (09.01.2010)

O kvalitě Trnkova přetlumočení-přepodstatnění švejkovské látky nemůže být sporu. Souhlasím s názorem literárního historika Radko Pytlíka, že jde o dosud nejlepší zfilmování Haškova románu. V té souvislosti nejde nepřipomenout Werichovo namluvení, které je pro Švejka stejně nezastupitelné jako Ladovy ilustrace. Ke škodě věci není animovaný film více využíván pro realizace tzv. vážných témat; možnosti, které nabízí, do značné míry hraný film postrádá. Ale ani kvality Steklého zpracování a podle pověsti i prvorepublikové adaptace nejsou - nebo nemají být - špatné. (25.08.2007)

Trnkova kouzla se stop-motion animací jsou kouzelná a vždycky mi vyrazí dech svou dokonalostí a absencí jakéhokoliv trhaného pohybu, vše je nádherně plynulé a perfektně nasvícené. Co se týče tématu, každé zpracování Švejka je něčím zajímavé, tohle má však tu správnou atmosféru a Švejk vypadá jako Švejk a ne primárně jako blb. (27.12.2008)