Obsahy(1)
Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich. (woody)
Recenzie (66)
Takýchto krátkych epizód by som si ešte pár dal, keby k tomu boli. Je to možno takto lepšie urobené než tie natiahnuté diely s Hrušínským. Navyše je to ešte bábkové dielo, čo je možno nie príliš atraktívne, ale toho švejkovského ducha, na ktorom sa mnohí dokážu zabaviť to malo. Najviac ma vždy vie pobaviť tá časť s ruským špiónom. ()
Překvapilo mě, že jde jen o tři krátké a v kontextu celého příběhu ne až tak rozsáhlé epizody, které podle mě jen velmi zlehka naznačují smysl postavy samotného Švejka. První díl dokonce začíná víceméně bez jakéhokoli kontextu, že jsem v prvních minutách zapochyboval, zda jde opravdu o první díl... člověk vlastně ani moc neví, co se to děje, působí to jako nějaké již načaté pokračování. Jinak je to Jiřím Trnkou natočené dobře a Jan Werich k tomu sedí výborně... ale čekal jsem něco jiného. I když film mi (hlavně v zobrazení postavy Švejka) nepřipadá ideální, líbil se mi v tomto srovnání o chlup více. ()
"Das bin ich amen." Trnkove celovečerné diela sa mi v podstate všetky páčia (vrátane tohto), ale žiadnym z nich nie som nejako zvlášť uchvátený a nad tými mimoriadne štedrými hodnoteniami iba neveriacky krútim hlavou. Ja sa totiž vždy snažím hľadieť na dielo dnešnými očami a vonkoncom nemám dojem, že by Trnkove filmy obstáli v skúške časom. Nemám pritom na mysli technickú stránku, nad tou i dnes uznanlivo pokyvkávam hlavou, skôr sa mi jedná o umelecké pojatie a celkovú pútavosť. Napríklad sa mi až tak nepáči, ako sú stvárnené niektoré postavy, predovšetkým samotný Švejk mi až príliš pripomína plastovú hračku. Na druhej strane sa mi veľmi páči využívanie rozmanitých výtvarných štýlov pri Švejkovom rozprávaní, čo prináša vítané oživenie k tým strnulým bábkam. Po dejovej stránke sa mi asi najviac páči posledná scéna, v ktorej má Švejk za úlohu zaobstarať fľašku, naopak dosť otravná mi pripadá tá tiahla chľastacia časť pri ceste do Písku. Výraznou devízou tohto filmu je hlas Jana Wericha. "Poslušně hlásim, pane obrlajtnant, že za pět, nanejdýl za deset minút budu úplně vožralej..." ()
Rozhodně je tohle zpracování předloze bližší a některý momenty si z něho vzal i slavnější hranej film. Trnka si tu taky moh dovolit technicky náročnější stavbu (noční scény nebo zasněžená krajina se s tehdejší technikou v hraným snímku vytvářely jen obtížně), na druhou stranu je tu příliš cejtit jeho poetika. Hašek takovej nebyl, všechno měl přímý, psal, tak jak mu zobák narost. Přesto je to vážně dobrá filmařina. I díky Werichovi, kterej zase Haškovi velice dobře rozuměl. ()
Nádherná animace génia světového formátu Jiřího Trnky je prostě bezchybná a Jan Werich to svým hlasem jen potvrdil, stejně jako hraná verze je tato nesmrtelná a je jen škoda že je málo v Tv uváděná jistě by si zasloužila více pozornosti hlavně u mladších diváku rozežraných dnešní mnohokrát hnusnou a surovou animací a hlavně obsahem. Dobrý voják Švejk 100%. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Všechny 3 epizody jsou součástí pozdější 9dílné verze Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). (Horryx)
- Postavy ve filmech Jiřího Trnky jsou převážně němé, před mluveným slovem dával přednost hudbě. Výjimkou byla slavná loutková adaptace Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek „Fimfárum“. Filmu o Švejkovi si kritika cení, podle Trnkovy dcery Heleny ho ale otec rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi. (Innuendo1987)
Reklama