Obsahy(1)
Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich. (woody)
Recenzie (66)
3 snad nejlepší epizody z úžasné knihy alkoholika Jaroslava Haška s úžasným komentářem rovněž alkoholika, ale už ne tak velkého, Jana Wericha. Úplně jsem si neslintal nad loutkovým ztvárněním, které mi navíc docela vadilo. Mnohem lepší byly kreslené scénky a uvítal bych spíše tohle provedení. Nicméně, komentář Jana Wericha tento nedostatek do určité míry kompenzoval. K tomuto dílu ani k tomu od Steklého s Hrušínským nemám větších výhrad a jistě by neměl ani Jarda Hašek. Navíc se jedná o kratičkou záležitost, takže nedostanete šanci se začít nudit. Slabší 4*. ()
Zásluhou génia českého loutkového filmu Jiřího Trnky vznikla v polovině padesátých let adaptace legendárního Haškova románu, která je v hierarchii švejkovských filmů ceněna nejvýše. A nic na tom nemění skutečnost, že Trnka pracoval s loutkami a že z obsáhlého Haškova díla vlastně vybral pouze tři epizody. Opodstatňujícím kritériem úspěchu je zejména výtvarná podoba, záměrně podřízená klasickým ladovským ilustracím i fakt, že Trnka téměř nezasahoval do původního textu a tak vlastně obrazová část ilustruje spisovatelovo vyprávění, které pak znamenitě tlumočil Jan Werich. Tato verze osudů dobrého vojáka Švejka zároveň naznačuje, že nejschůdnějším a nejvěrnějším zachycením klasických děl evropského písemnictví je právě loutkové provedení, jak to široce dokládají i další Trnkovy filmy Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. ()
Knihu jsem nikdy nečetl, a tak k ní nemám skutečně vztah. Nevadí mi proto filmová verze s Rudolfem Hrušínským. Naopak, mám ji docela rád. Trnkova verze se skvělým Werichem, který všechny tři části namluvil, není však skvělá o nic méně a jedná se o výborný film, který neztrácí ani na animaci nic po tolika letech. ()
Spolupráce Trnka/Werich je jednoduše radostná, všechny tři kapitoly jsou tím pravým, co si tělo žádá. Konečně epizoda s kontuzsovkou je toho pravidelným důkazem. Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase je tím, co na čem se Trnka i Werich shodli, 4. díl měl už vypracovaný scénář, ale Trnka byl již Haška syt. Nicméně kdo požaduje kvantitu a nedbá na kvalitu, vždycky si může pustit Látalův seriál na objednávku z 80. let. ()
Rozhodně je tohle zpracování předloze bližší a některý momenty si z něho vzal i slavnější hranej film. Trnka si tu taky moh dovolit technicky náročnější stavbu (noční scény nebo zasněžená krajina se s tehdejší technikou v hraným snímku vytvářely jen obtížně), na druhou stranu je tu příliš cejtit jeho poetika. Hašek takovej nebyl, všechno měl přímý, psal, tak jak mu zobák narost. Přesto je to vážně dobrá filmařina. I díky Werichovi, kterej zase Haškovi velice dobře rozuměl. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (2)
- Postavy ve filmech Jiřího Trnky jsou převážně němé, před mluveným slovem dával přednost hudbě. Výjimkou byla slavná loutková adaptace Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek „Fimfárum“. Filmu o Švejkovi si kritika cení, podle Trnkovy dcery Heleny ho ale otec rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi. (Innuendo1987)
- Všechny 3 epizody jsou součástí pozdější 9dílné verze Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). (Horryx)
Reklama