Její zpověď

Majster, nemajster, z hrušky dolu. Nebavil ma tento film, aj keď rešpektujem dobu nakrútenia, videl som v ňom prvky Hitchcockovho umenia, ktoré sa rozvinuli v jeho neskorších prvkoch, využitie predností nemého filmu v prechodnom období atď. Podstatné však je, že nie som kunsthistorik a na filmy z akéhokoľvek obdobia sa pozerám súčasnými očami. Videl som množstvo filmov, ktoré boli nakrútené v rovnakom období alebo dokonca omnoho skôr a nemalému počtu z nich ponechávam vysoké hodnotenie. Ale Její zpověď medzi ne nebude patriť. (21.02.2018)

Dlouhé hodiny jsem přeléval hodnocení mezi 4* a 5*, dokud jsem se nezapřísahal, že si Blackmail dopřeji podruhé, doslova jej prozkoumám pod drobnohledem a teprve tehdy učiním spravedlivé závěry. Ale předsevzetí záhy vzalo za své, k čemuž postačilo, že jsem si v rámci denní před-spánkové rekapitulace promítl všechny ty úžasné nápady a inovace, které činí celý film tak ohromně (slovy ing. Prokopa) brizantním, a ze kterých jsem se při jeho sledování rozplýval blahem. A to už bylo jen krůček od toho, abych mistra napětí a překvapení, který (jeho vlastními slovy) tak elegantně kašle na pravděpodobnost, uctil hned následující ráno pěticí. (08.01.2009)

Pro formální kvality si to určitě zaslouží respekt, přesto jsem se do toho musel poněkud nutit, neb se mi to lehce táhlo, a závěrečné rozuzlení mi přišlo jaksi neuspokojivé - snad to bylo i tím, že mi postava Alice byla nesympatická (především tím, jak se chovala k Frankovi) - na zjev Anny Ondrákové se mi však dívalo více než dobře a celkově jsem rád za možnost to vidět. (29.06.2022)

Jeden z historicky vůbec prvních zvukových filmů tehdy začínajícího umělce je pozoruhodným dílem. Jakkoliv s novou filmovou technologií svádí místy až nerovný boj, prosazují se již v tomto okamžiku typické znaky jeho tvůrčí metody: silný příběh, jasné postavy - zde navíc v pozoruhodné míře nadané schopností vývoje - i silný závěr (výčitky hrdinčina svědomí nebyly dány samotným vražedným aktem, ale lehkomyslností, s jakou se dala vylákat do chlípníkova bytu i obavou ze ztráty milovaného muže). To, že se ZPOVĚĎ nevyvarovává sentimentu, je jen pochopitelné; dobový hraný film nebyl jiný. Je zajímavé sledovat na tomto stříbrném plátně i velkou českou herečku Anny Ondrákovou, která tu víc než obstojí ve srovnání s ostatními představiteli a působí dojmem odlišného uměleckého skupenství. Srovnáme-li tento její projev s ochotnickým kňouráním téže talentované herečky v dobových českých filmech (KANTOR IDEÁL, ON A JEHO SESTRA), zjistíme.bez větších nesnází, že srovnáváme nesrovnatelné. Kvalitativní předěly v míře profesionality a talentu v režii i scénáři srovnávaných filmů jsou nepřehlédnutelné. Uvědomíme-li si, jak rychle tenkrát výroba filmu probíhala, doceníme ještě více Hitchcockův přínos a prokázaný talent. A také nadčasový dosah tohoto pozoruhodného klasického psychologického filmu. (21.06.2010)

Anny Ondra, ve které stále převládá herectví němých filmů je otvírajíce naprázdno pusu zasazena mezi mnohem minimalističteji hrající muže. Pecka. A zajímalo by mě, nakolik byla situace ohledně natáčení Blackmailu inspirací pro Zpívání v dešti. Hitchcock je beze zvuku sice silnější, ale i ve zvukové verzi má několik geniálních momentů (knife...knife...knife). První půle je trochu roztahaná, ale i tak, oproti filmům z této doby (Langovo M), Blackmail neskutečně šlape. Díky hitchovi za potajmu natočenou němou verzi a geniální soundtest http://www.youtube.com/watch?gl=IE&hl=en-GB&v=zl6SMOSXa7A (26.09.2009)