Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Jack E. CoxHudba:
Hubert BathHrajú:
Anny Ondráková, Sara Allgood, Charles Paton, John Longden, Donald Calthrop, Cyril Ritchard, Alfred Hitchcock, Joan Barry, Phyllis Konstam, Percy ParsonsObsahy(2)
Mladá dívka Alice se v náhlém rozmaru pustí do flirtu s neznámým mužem, aniž by tušila, jaké následky to bude mít. Muž se ji pokusí znásilnit a Alice jej v sebeobraně ubodá. Na případ je nasazen detektiv Frank, Alicin snoubenec, který brzy tuší, že vše souvisí právě s ní. Není však jediný, kdo zná pravdu - zanedlouho se ohlásí vyděrač, který viděl Alici při činu... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (92)
Pomerne banalni film s vrazdou (zabitim?), kde by Hitchcock uvodni hodinu v pozdejsich filmech shrnul strihovou desetiminutovkou... Jenze! Hitch pracuje natolik soustredene, ze mi 'proletela' pred ocima, aniz bych se jen jedinkrat podival na stopaz. Po hodine preslapovani najednou film nabere tempo, cast s vyderacem je usekla a jeji pulminutove finale v muzeu je velmi nevyuzite, aby mi uplny zaver kazila herecky nezvladajici Anny Ondrakova, jejiz diblikovska kreace patri do nemych grotesek a mezi seriozni vykony ostatnich (po "Manxman" opet) nezapada... __ Videna vyborna zvukova verze. Dialogy nepusobi dodatecnym pridanim, jsou prirozene a cast Knife! Knife! je az genialni. Bohuzel knikani Joan Barry pri dabingu Ondrakove jen podtrhuje jeji naivni vykon. ()
Fascinující thriller s působivou scénou znásilnění. Hitchcockův první zvukový film rozhodně náleží mezi nejlepší díla světové kinematografie a je jen škoda, že se z něj stala až nezdravě zprofanovaná legenda. V Blackmailu toho lze totiž objevit mnohem víc. Například scéna v telefonní budce, kdy je Frankovi i Alici jasné, kdo je pravým pachatelem a přesto mezi nimi zůstává strach nevyřčeného. Ostatně napjatá atmosféra je tu cítit na každém kroku, nejvíce asi v momentě, kdy má Alice znovu uchopit nůž a v pozadí se ozývá až hororové "Knife! Knife! Knife!" Navzdory opakující se frázi zůstává objektivní pravdou, že Anny Ondráková tady podala výjimečný herecký výkon bez ohledu na skutečnost, že pouze díky Blackmailu je akceptována jako herečka v širším diváckém povědomí. Ona sama se v roce 1968 přiznala, že film jí připadal dobrý tehdy a ne dnes. Dnes ovšem nemá smysl zabývat se touto lichou odpovědí, protože i filmovému laikovi je jasné, o jak excelentní dílo se jedná. ()
Jak jsme u Hitchcocka zvyklí je příběh zajímavý a nedpředvídatelný až do posledního záběru. Také je zde pár záběrů hodných mistra. Například geniálně zkratkovitě a jednoduše natočený záběr telefonického hovoru mezi starou paní a policistou. Či například řada střihů nechává tušit, že máme co do činění s člověkem, který prostě umí myslet filmem. Na druhou stranu si v sobě film nese dědictví němého filmu a to především v hereckém projevu a v délce záběrů. To co výtečně funguje bez mluveného slova však vypadá s mluvenými dialogy nepatřičně. Například neúměnrě dlouhé, střihem nepřerušené záběry na výrazy obličejů film zbytečně protahují a nejsou zrovna záživné. Působí to na mě tak, že zde Hitchcock sáhodlouze vypráví něco, co by se dalo bez problémů vložit do jedné třicetiminutové epizody jeho pozdějšího seriálu. ()
Je fakt, že postavy se občas chovají podle pravítka, ačkoliv jejich motivace je, hm,... řekněme diskutabilní. Ale kdo by to sakra řešil! Píše se rok 1929, obraz si konečně podává ruku se zvukem a Hitch pokládá setsakramentsky pevné základy žánru. Jen jedna věc mi nejde do hlavy - v onen kritický okamžik, kdy hlavní hrdinka zkontroluje kuchyňákem obsah vnitřností vilného chlíváka, neulpí na čepeli nebo jejím sněhobílém negližé jediná kapka malinovky... Že by mistrova nepozornost!? Nebo snad úlitba tehdejšímu nepříliš otrlému diváctvu...? ()
Docela mě mrzí, že jsem neviděl tu němou verzi, protože naroubování zvuku do němého filmu mi nepřišlo příliš organické a vlastně docela zbytečné (ale chápu, že to byla příležitost - a z producentského hlediska je rentabilnější dodělat několik zvukových scén než natočit zcela nový film.) Zajímavé by bylo srovnání tohoto filmu s prvním českým zvukovým, s Tonkou Šibenicí... ()
Galéria (38)
Fotka © British International Pictures
Zaujímavosti (19)
- Během natáčení vznikla kromě dvou verzí filmu (němé a zvukové) také zvuková zkouška Sound Test for Blackmail (1929) a série blooperů Lighter mo-moment at the Studio (1929). (NinadeL)
- S nápadem, aby studio zakoupilo práva na natočení filmu, přišel sám Alfred Hitchcock. (ČSFD)
- V němé verzi hrál šéfinspektora Sam Livesey, ale ve zvukové byl nahrazen Harvey Brabanem. (Kulmon)
Reklama