Réžia:
Krzysztof ZanussiScenár:
Krzysztof ZanussiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Wojciech KilarHrajú:
Paweł Okraska, Monika Krzywkowska, Michał Sieczkowski, Zbigniew Zapasiewicz, Agata Buzek, Andrzej Mastalerz, Teresa Marczewska, Tadeusz Bradecki (viac)Obsahy(1)
Poslucháč medicíny Filip váha medzi ťažkou prácou lekára a životom v kláštore. Nevie sa rozhodnúť, čaká na znamenie, ktoré však neprichádza. Hanka, ktorá diaľkovo študuje a živí sa ako garderobiérka, trpí pocitmi viny, že milovanému Filipovi prekáža na ceste k sebarealizácii. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (31)
Nevím, zda film Život jako smrtelná nemoc přenášená pohlavní cestou nějaký dodatek vůbec potřeboval. A i kdyby, tak tyhle zmatky studenta potácejícího se mezi Bohem a medicínou to nebyly. Navíc je zde celá řada mnohaminutových scén převzatých ze zmiňovaného filmu. Není to vyloženě špatné, jen to nemuselo být vůbec. ()
Zajímavé doplnění k filmu Život jako smrtelný choroba přenášená pohlavní cestou, se kterým se prolíná. Jen nejde o umírání, ale o hledání svého místa v životě. Medik Filip (Pawel Okraska) je přesvědčen,jako většina lidí, o své vyjímečnosti a předurčení. V tomto případě ve jménu křesťanství a boha, ale život ho láká zejména v podobě dívky Hanky (Monika Krzywkowska). A tak se u něj střídají pocity vyjímečnosti a předurčenosti, pochybnosti, touze po experimentování, pocity viny a touhy po trpitelské smrti. Až pod vlivem starého známého doktora Berga (Zbigniew Zapasiewicz), svého bratra Andrzeje (Karol Urbanski) a neskonalé trpělivosti Hanky (přitom ženy jsou tak netrpělivé v jakýchkoliv otázkách týkajících se partnerských vztahů) "pochopí", že tím pravým kořením je prostý život. Dalo by se to shrnout do definice, že jde o hledání smyslu života, ale život zřejmě nemá hlubší smysl. Jakákoliv víra je berličkou, která dává pozlátko smyslu. Navíc prostý život v době tržního kapitalismu, či jakéhokoliv diktátorského režimu se často mění spíše jen v prostý boj o holý život. A pak už nejde o život, ale o přežívání. I když je to jen jeden z úhlů pohledu na cestu, hledání a nalezení této cesty. Neboť ve své podstatě je každý člověk sám, a budiž obdivován ten, u koho to tak není. Duševní pátrání je to nejtěžší, co se může člověku přihodit. Možná by bylo milejší býti prostého rozumu a dokázat brát vše tak jak to je, a ještě se z toho radovat. ()
Výborný nápad podat totéž, co v předchozím filmu, akorát z úhlu pohledu jiné postavy a jejích problémů. Vedlejší postava Filipa ze "Života jako smrtelné choroby..." se stává hlavní a nám se po předchozím ne vždy chápaném a jasně vysvětleném problému, který visel nad postavami Filipa a jeho dívky Hanky nabízí skvělá psychologická sonda do nitra člověka hledajícího své místo v životě a přitom zmítaného pochybnostmi a paralyzujícím strachem a obavou ze špatného rozhodnutí. - Je mi jasné, že Filipovo dilema bude pro mnohé španělskou vesnicí, ale pro toho, kdo se dokáže alespoň přiblížit k tomu, co v sobě cítí a prožívá, se odkryje strhující existenciální drama. ()
Zvláště první dvě třetiny filmu se mi zdály výborné, ty dialogy měly opravdovou hloubku. Myslím, že něco takového by Češi nedokázali natočit, či spíše nemají o něčem takovém ani tušení. Ale výjimky určitě jsou. I ten konec byl pěkný, jen mi připadala docela zbytečná ta scéna ve školní pitevně. Viděl jsem tento film poté, co jsem shlédl Mullanovy "Padlé ženy" a o to více jsem si uvědomil, jaký je mezi těmito filmy propastný duchovní rozdíl. Asi jako mezi studánkou pitné vody a močůvkou... ()
Zjistila jsem, že je to teprve můj první viděný film od Krzysztofa Zanussiho a teď už můžu říct, zdaleka ne poslední. Ve snímku mne zaujal Zbigniew Zapasiewicz i proto bych chtěla shlédnout další režisérovy počiny s tímto hercem. Jinak menší problém pochopit jednání hlavního hrdiny může mít dost z nás - diváků ateistů. Osobně si myslím, že postava Filipa je natolik komplikovaná i bez víry, že bych pokračování happyendu v jeho případě neviděla tak růžově. ()
Reklama