Rodinné spiknutí

Klasická detektivka je vážná, napínavá, zločinec vždy rafinovaný a detektiv geniální. Postupně se však, myslím tak od šedesátých let, začaly v literatuře prosazovat detektivky nového typu. Zápletka je často postavená na náhodě, omylu, nedorozumění. Vzniká prostor i pro humor. --- Takovou detektivku natočil v roce 1976 Hitchcock. Je to vzhledem k době i režisérovu zavedenému renomé docela odvážný počin. Ale zdá se mi, že už tehdy byly k dispozici i originálnější předlohy. (26.09.2010)

Posledný Hitchcockov opus, ktorý síce postráda majstrov filmársky štýl (pôsobí tuctovejšie), ale ktorý je stále zábavnejší než väčšina žánrovo spriaznených filmov 70. rokov. Predovšetkým inteligentný a svieži scenár a odľahčená atmosféra z neho robia ideálnu zábavu k nedeľnému relaxu pred telkou. Do Family Plot som išiel s dávkou skepsy a nakoniec ma milo prekvapil. Nevnímajte ho ako Hitchov film a slušne sa pobavíte. (11.04.2002)

Hitchov posledný štek do dejín kinematografie je priemernou až mierne nadpriemernou nenáročnou detektívkou, ktorá je neporovnateľná s maestrovou "top tvorbou". Jeho rukopis tu nie je tak viditeľný, dej je schematický až triviálny. Každopádne ako zábavka je to fajn. Napriek prevažne pozitívnym dojmom, jednu scénu (zjazd z kopca na aute bez bŕzd) Hitchovi neodpustím. Je to trapas a opäť sa prejavila jeho najväčši slabina (v mojich očiach určite)- katastrofálna spätná projekcia. (20.01.2008)

Tahle žánrová směska od komedie po kriminálku mi sedla, příběh staré bohaté dámy, která si najme mladou podvodnici (roztomilá Barbara Harrisová), aby jí pomohla najít jediného příbuzného, tzn. syna zemřelé sestry.. Divák pak sleduje dva podvodnické páry, jejichž cesty se osudově protnou.. Finále se povedlo, bylo to příjemně napínavé a to mrknutí na závěr mi vyloudilo úsměv na rtech, tedy hodnotím shovívavě.. (20.07.2023)

Jak zde bylo řečeno, nejedná se o typický Hitchcockův film, například není zde jediný čistě kladný hrdina (Jamse Stewarta tu opravdu nenajdete) Ovšem jedná se o perfektní thriller ve stylu bratří Coenů (=D), divák celou dobu ví, jak to je a směje se absurditám, co provádějí hrdinové, kteří netuší. (Narážím např. na Fargo nebo Zbytečnou krutost.) Bavil jsem se skvěle. (08.03.2009)