Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Rudolph MatéHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Joel McCrea, Laraine Day, Herbert Marshall, George Sanders, Albert Bassermann, Robert Benchley, Edmund Gwenn, Eduardo Ciannelli, Harry Davenport (viac)Obsahy(2)
Alfredu Hitchcockovi se ve svém prvním hollywoodském dobrodružném thrilleru podařilo spojit aktuální téma druhé světové války s atraktivní a záměrně zcela nepravděpodobnou špionážní zápletkou. Hrdinou je americký novinář Johnny Jones, který je redakcí vyslán do Evropy pozorovat válečnou situaci, přičemž se však zaplete do složité špionážní hry, falešných atentátů a politicky motivovaných únosů. Film rozvíjí pro Alfreda Hitchcocka tak typický motiv nevinného člověka, jenž se náhodou zaplete do dobrodružství ve světě lidí, kteří mají do nevinnosti daleko. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (56)
Vojnová a predvojnová dráma o ťažkých časoch pred vypuknutím 2. svetovej vojny a o absolútnej nevedomosti Američanov o Európe a ľudských vzťahov v nej panujúcich. Rozhodujúcim mementom sú peniaze a moc nad ľuďmi. Svojim spôsobom film chápem aj ako protivojnový film. Film bol dokončený 29.5.1940, kedy v Európe už zúrila vojna a Alfred Hitchcock navštívil Londýn, vrátil sa do Ameriky 3.7.1940 a oznámil, že nemecké bombardovanie Veľkej Británie sa očakáva kedykoľvek. V skutočnosti nálety začali o týždeň 10.7.1940 čo je aj dátum začiatky Bitky o Britániu ()
Další z Adolfových filmů, nicméně pro mě nic extra. Film sice je parádně natočen, jako vždy, ale je šíleně roztahaný, i když herci hrají parádně a intrik je tu více než dost, tak si nemůžu pomoct ale je tu moc keců o tom kdo je špion, je tu plno dohadů, atd... Nicméně stejně jako Vražda! tu je hodně silná scéna s výslechem, opravdu zamrazí a chudák děda. A stejnak jako to bylo u Vraždy, posledních pár minut je hodně dobře natočenýc, blockbuster ze 40 let, dobře natočen, nicméně pro mě moc zdlouhavej a se spoustou zbytečných potyček. ()
Musela jsem si na chvíli od té série Hitch/Bennett odpočinout. Byla to dlouhá cesta od Blackmailu až do Hollywoodu. Ale je škoda, že Foreign Correspondent je taková antinazi kampaň, že je člověku až stydno, jak je ten film jednoduchý. V hlavní roli by to chtělo někoho víc all-American, někoho jako Garyho Coopera. Protože Joel McCrea je takový jen na půl, sice žádané dřevo, ale toho charismatu mohlo být více. Čim se tedy možno během těch dvou hodin zabavit? Sledujeme Herberta Marshalla, který působil v Anglii naštěstí jen krátce a už nic nepřipomíná jeho dávný výkon z Hitchova filmu Murder. Prošel totiž hollywoodskou školou a nyní hraje mnohem lépe. Jinak by to ani nešlo, byl partnerem Marleny dokonce 2x a jednou ho líbala i Garbo. Dále je tu Albert Bassermann v takové roličce z vděčnosti, protože tento veterán býval oblíbencem Franze Kafky, hrál v mnoha velkých němých filmech už před 1. světovou válkou a nyní našel útočiště v továrně na sny, kde pochopili, že pracující s živou kronikou filmu. A jako takový samozřejmě byl oceněn alespoň nominací na Oscara. Stejně jako Bennett. Takže pohádka o Evropanech, kteří utekli před zlým nacizmem měla v případě tohoto filmu skutečný happyend. ()
ID YOU KNEW HOW MUCH I LOVE YOU, YOU'D FAINT! Jako jo pecka. Holandští mlynáři unáší významnou persónu, pana Van Meera, aby z něj vytřískali co je to bod 27. Mají však smůlu, neboť jim cestu zkříží nebojácný novinář Johnny Jones, který propadne závislosti na slečně Carol Fisherové. Film sype a nakonec mě málem rozbulel jako třináctku v kině na Titaniku, ale opravdu jen málem, protože pan Fisher nebyl zrovna Leo DiCaprio. ()
Já toho strejdu Alfréda zbožňuju. Chtěla bych být jeho neteř, vím, že bych se chvíli nebála, že se nebude něco bláznivého dít. Ten člověk miloval vyprávění, miloval konstruování nepravděpodobných zápletek a na lidech miloval, jak jsou nenapravitelně nelogičtí a absurdní, včetně kritiků a obecenstva - nechápu, jako ho někdo pořád může považovat za mistra hororu a napětí - on byl vtipálek a žertér, šibal zamilovaný do lidských chyb, protože mu umožňovaly udělat z thrileru grotesku, aniž by si toho vůbec někdo doopravdy všiml nebo se na to nebál upozornit. Jeho postavy se s železnou pravidelností rozhodují nelogicky a navzájem si toho nevšímají, takže příběh poskakuje jako tříkolka bez dvou kol na sukovaté horské dráze a člověk se může jenom odevzdaně drkotat s sebou s těmi nezastavitelnými, roztěkanmi lidičkami, a smát se, jak to všecko hloupoučce pletou a rozmotávají, a dávat pozor, aby si nepřekousl jazyk, nebo být vzteklý, že nic nefunguje, jak má, a nikdo nedává pozor. A uprostřed toho všeho rozpustilého bláznění pak zazní pár syrově humánních, od srdce pronesených slov (v tomhle filmu jsou to zrovna slova Van Meera, když si uvědomí, že se nedočká pomoci, která pronáší ke svým věznitelům o světě a záměrech mocných a o lidech, kteří vždycky budou sypat drobty ptáčkům), a to stačí, a zase můžeme drkotat a hrkat dál. Až k velkolepému finále. Díky, strýčku, za další fantastický, úsměvný i sladce mrazivý veskrze lidský i šibalský zážitek. *~ ()
Galéria (57)
Fotka © Walter Wanger Productions Inc.
Zaujímavosti (19)
- Hitchcock se ve filmu ukáže jako muž procházející na ulici kolem Joela McCrea, který právě opouští hotel. (Němi)
- Do hlavnej ženskej úlohy chcel Alfred Hitchcock obsadiť jednu z dvojice herečiek Barbara Stanwyck alebo Joan Fontaine. (beso74)
- Producen James Dent chtěl měnit scénář podle průběžné aktuální situace v Evropě. Alfred Hitchock to ale odmítl. (Terva)
Reklama