Vanishing Point

Dodge Challanger a burácející V8 - prostě skvělá filmová jízda... Řek bych, že dokonce jedna z nejlepších. Nějaký Rychle a zběsile se může jít vysrat i s Vinem Dieselem. Celkově to vypadá asi jako mix Gone in 60 seconds a Thelma & Louise. Akorát mi tak trochu ve filmu chyběla nějaká pointa. Prostě 1,5 hod čumim na hodně zajímavej film, ale pořád tak čekám na nějaký vysvětlení a najednou je konec a já se akorát můžu ptát: Proč zrovna takhle? Co k tomu hlavní postavu vedlo? Co tim chtěl básník říci? Těch nezodpovězenejch otázek zustalo ve filmu hodně... Ovšem za ten Dodge a tu nahou bloncku na motorce stejně dávám 4 hvězdičky. P.S. Poté, co jsem viděl remake z roku 1997, mi tenhle film připadá jako naprostej skvost. Jinak tomu remaku se vyhněte obloukem. (06.08.2007)

Cítiť trpký koniec hippie ideálov. Nekonečná sloboda v hektickom rytme je už nemožná. Na každom rohu totiž stoja bariéry. Sledovanie sa zostruje. Istí si nemôžte byť ani na púšti. V nej sa izolované ostrovčeky kvetinovej slobody menia na fanatické, uzavreté sekty. Užívajúce si umelecké produkcie len v rámci komunity, neprístupné pre vonkajší svet. Bláznivo uvoľnení DJs nevidia svet okolo. Dokážu síce ešte freneticky a búrlivo zaujať svoju poslucháčsku komunitu. Sú ale čoraz väčším tŕňom v oku malomeštiackych tĺkov, nadšených nenásytnou chuťou udrieť si do farebných a alternatívcov, narušujúcich ich "pohodu". Policajný štát ostrí drápky, nik sa im predsa nebude srať do daných pravidiel a vlády. Krásna nahá jazdkyňa našťastie ešte existuje. Prítulná, povoľná a dráždivá. Nanešťastie už nie na koni v lesnom lone, ale na motorke a v púšti. Hlava netúži po príjemných, opojných snoch a nabudenom myslení z vybraných odrôd trávy. Hlava túži po nonstop bdení, vyvolanom chemickými pilulami. Tie sa stávajú predmetom obchodu aj šialenej stávky. V takomto type opojenia sa človek neopája, ale umára nevyrovnanými traumami z minulosti. Po ktorých zdanlivom vyriešení môže bárs aj zgegnúť. S úsmevom na tvári. (16.02.2021)

Zjevně zásadní inspirační titul amerických postmodernistů typu Lynch, Tarantino, Jarmusch či Refn. A naprosto pochopitelně, protože ta surreálná cesta Amerikou plnou ztracených osamělých podivínů buduje nejn autentický pocit ztracenosti a vyhaslosti, ale ještě nám umožňuje tajit dech u neuvěřitelných scén policejních honiček. Fotrovské poukazování na to, že mohl tou svojí jízdou ohrozit přeci nevinné lidi, je vlastně takým barometrem toho, na jaké straně zde stojíte. Však tenhle film je o odboji nejen proti pravidlům, ale zejména proti smyslu a racionalitě. Honzovi Kočkovi se samozřejmě za to, že mu sem tam kradu kytky z hrobu, omlouvat nehodlám. (14.11.2021)

Scénář: Guillermo Cain .. Starostná jízda autem aneb přepálená reklama na 1970 Dodge Challenger s odérem nenávratně mizejících šedesátých let. Vizuálně příjemné se skvělým hudebním doprovodem, obsahově prázdné jen na letmý pohled, protože vše podléhá předem dané pointě. Jooo, takovou jízdu po širých amerických silnicích, které se táhnou přes Nevadské a jiné planiny do nekonečna, bych si také někdy rád dal... ___ PS: takhle dobrou automobilovou honičku ani Quentin nedokázal natočit, seč se snažil. (05.08.2007)

Zručně natočená celovečerní automobilová honička, v níž se mísí uvolněnost a vzdor 60. let s drsností a špinavostí nastupujících 70. let. Sarafianův kultovní snímek nabízí velice jednoduché, ale o to údernější poselství o nespoutanosti a jízdě za svobodou (btw zdejší zmínka o rebelovi bez příčiny je velmi trefná). Bohužel ta dějová monotónnost (zapomeňte na nějakou komplikovanou zápletku, psychologicky propracované postavy, šokující zvraty apod.) začne dříve nebo později trochu nudit... 75 % (24.05.2011)