Zpovídám se

7/10 Skoda toho zpomaleni v polovici filmu, mohlo to byt strhujici jako ostatni Alfredi - takto to dost otravilo me i cely film, ale stejne se jedna o to lepsi, co se da videt diky nesmirne zajimavemu rozdani karet a hloupe shode nahod, co udela ze zivota nekolika lidem. Docela by me zajimalo, jak by mohl film pokaracovat pro pathera a jeho snoubenku po titulcich... (20.08.2007)

Rezignujem na používanie výrazov ako "nevšedný" a "atypický" či "netradičný" v súvislosti s Hitchcockom, lebo to nemá zmysel. Totiž, asi každý jeho film spĺňa kritériá pre takéto označenie, a I Confess nie je výnimkou. Spletitý, tajuplný, nejednoznačný, prekombinovaný, nečiernobiely. Na križovatke osudu sa opäť stretávajú charaktery rozličného spoločenského postavenia, medzi ktorými nechýba nemecký prisťahovalec so ženou, mladý kňaz, jeho dávna láska a jej manžel z dobrej rodiny, prokurátor, dôsledný detektív a... mŕtvola právnika, ktorého nikto príliš dobre nepozná. V zásade dômyselná vzťahovka, komorný thriller s princípmi noirového filmu, dráma zo súdnej siene.. a to sme sa ešte nedostali k motívom, ktorých je viac než dostatok. Viera, láska, zodpovednosť, túžba, nádej, pracovné zapálenie. A kto je ten zlý? Kňaz, ktorý stále miluje? Žena, ktorá i keď je v manželskom zväzku, po ňom ešte stále túži? Detektív, ktorému ide len o vyriešenie prípadu a nestará sa o to, čo tým spôsobí a koľko životov zničí? Prokurátor, ktorý chce vyhrať súdny proces? Alebo utečenec, ktorý spraví všetko pre to, aby už nemusel vidieť svoju ženu ťažko pracovať? Vrahom síce môže byť záhradník, ale odpoveď na položené otázky sa skrýva v každom z nás. Záver je toho dôkazom. 85% (28.04.2014)

Prvního "herce" ve filmu spatříme samotného mistra - Alfreda Hitchcocka. Záběry jsou krátké, pohyb kamery je krásně pomalý a proplouvá jako ryba ve vodě. Celkově není tolik dramatický jako většina jeho filmů. K přechodu mezi záběry jsou na můj vkus moc často používaná interpunkce v podobě prolínání záběrů. Za zmínku ovšem stojí dosti nevídané prolínačky - z panoramatického záběry do statického - se provede během dokončení panoramata. Ačkoliv nebyl Hitchock hlavním představitelem "film-noir" jeho hra se stíny je naprosto dokonlá, že by kde jaký představitel tohoto žánrů přímo " zčernal " (popřípadě zbělal) závistí. Celková délak filmu bude asi vypadat jako neuvážlivá,ale všechny záběry ve filmu plní ve filmu svoji funkci a plní ji velmi dobře. Tak často používané flashbacky hrají ve filmu svoji roli, jako herci, hudba, dekorace.Jejich množství je naprosto úměrné k jeho příběhu.Uznávám není to nejlepší Hitchcock, málo znalé by odradit a pro ty "již zkoukané" je to příjemné posezení u skoro poetického filmu... (25.03.2005)

Tohle je (samozřejmě během mnoha let) můj 25 Hitchcock (a to určitě jsou "tu" lidé, kteří viděli všechny), a cítím, že si od něj musím odpočinout, alespoň nějaký ten rok. Matty *** zde píše: "Typicky hitchcockovské téma..." Samozřejmě, všechno je tu hitchcockovské do té míry, že je třeba opustit loď se všemi jeho vlajkami. Kdyby se člověk nedíval na filmy s očekáváním, že uvidí něco nového, vystačil by s jeho čtyřmi pěti filmy. Ale to bych zase neviděl "Případ Paradineová", který mě jak tématicky, tak zpracováním, zaujal natolik, že v něm bezmála spatřil jádro pudla - Hitchcocka, chcete-li. Navíc H. dobře zná své diváky a taky ví, jak na ně. Dalo by se přímo říct, že s nimi pracuje (manipuluje). Všechny jeho filmy mají skoro stejnou strukturu, v níž jsou obratně rozloženy místa napětí a uvolnění. Pozn: Hitchcockovu manipulaci s diváky uvádí (spíš pod čarou) např. i Martin Scorsese. (30.01.2017)

Kňaz, vedomý si spovedného tajomstva, je z jednej strany týraný policajným obvinením zo spáchaného zločinu a z druhej strany opakovaným apelovaním spovedajúceho sa zločinca na nevyzradenie toho, čo sa dozvedel pri spovedi a teda na nespreneverenie sa vysväteniu za kňaza. Navyše ho dostihuje vlastná minulosť: motívom, na ktorom podozrenie stojí je v podstate nevinný románik, ktorý mal ostať zabudnutý, ale štátna mašinéria moci, súdnych procesov a vynucovania spravodlivosti si so sebe vlastnou perverznou chuťou rada zgustne na prepieraní intimít. Na svetlo božie vytiahnutá osobná záležitosť spôsobí, že zo služobníka cirkvi sa stane takmer adept na lynčovanie bez ohľadu na jeho skutočnú vinu. Zaujímavý príspevok k zmenám kolektívneho vedomia, spôsobeným dojmologickou interpretáciou, vytvorenou mocenskými štruktúrami. Hlavný hrdina nemá na uvedené formovanie takmer žiadny vplyv, viazaný mlčanlivosťou. Okrem dvoch troch planúcich pohľadov je naozaj po celý čas postavený do roly krotkého baránka (ako trefne poznamenáva aj užívateľ efko). (25.03.2008)