Žrouti

Rivalita medzi dvoma populárnymi kuchármi z Českej Republiky sa mení na boj na ostrie noža. - Ešte pred pozeraním mi bolo jasné, že v tejto show toho vela hororového nebude. Absolútne netuším, kto sú títo ludia, takže ich nemôžem nejak dôrazne posudzovať. Našťastie boli epizódy celkom krátke a napriek naozaj prízemnému, pre ludí, ktorí sa s týmto druhom humoru často nestretávajú, určite aj nepríjemnému humoru, som sa celkom bavil. Vidím v tom však premárnený potenciál na dobrý krimi horor so zaujímavou zápletkou. Uvedomujem si však, že tvorcom tohto projektu o vytvorenie hororu určite nešlo. + herec z Polednice (26.08.2016)

Úchylná úvodní písnička navodí skvělou atmosféru ujeté komedie, bohužel však dostanete jen zbytečně vážné drama o tom, jak Mikluš (kuchař z Luxusu na talíři) jí v zákulisí chráněná zvířata. Po třech dílech jsem to chtěl zabalit, jen zvědavost mě donutila pustit si další díly a musím říct, že čtvrtý a pátý díl už mají nějaký dějový obsah a seriál se dost zvedl. Jsem zvědavý, co přijde dál. Edit - přišlo jen hodně špatné a zbytečně šokující finále, takže nakonec jednu hvězdu ubírám. (12.06.2016)

Pokus spojit český, ale dokonalý Luxus a téměř dokonalého mimibazarového gastroúchyla dopadl jako pejsek dorta a dvou kočiček, frigidní krávy a hornouherské kurvičky, které jsou samy o sobě snesitelné asi jako rvaní žiletkového drátu do močové trubice. Důkaz pravdy, že oč větší hovno někdo vyprodukuje, o to větší mívá potřebu jej rozpatlávat, tak mírně narušil toliko poslední díl, díky němuž také neotvírám poklop senkruvny. Nebýt obou podkladových seriálů, kvůli nimž jsem to do konce vydržel, napálil jsem ovšem odpad na první potkání. (13.07.2016)

Mezi tímto a být bombardován upoutávkami na Ostrov a Černé vdovy mě těší jaké popularitě se nyní těší Jana Plodková, kterou znám už od dob Protektora nebo Comebacku (byť teda to byla spíš minirole, kterou už nejspíš většina lidí zapomněla). Žrouti jsou stopáží i humorem dost specifická věc - čili tedy naprosto ideální věc pro internet. Bodují zejména v rámci parodie. (13.02.2023)

Bylo to místy až zbytečně úchylné (uvolňování), nicméně to okolo bylo zvláštně pohnutě morbidně depresivně debilně choré způsobem, který se dal strávit. Mělo to slabší i silnější chvilky a poslední díl (zatím poslední? A nemyslím tím onen Epilog) je jedním z těch lepších. A že je konec zase škoda není, stačí si vzpomenout na Blaník, kde to příliš dlouhým trváním nedělalo moc dobrotu. Robert Mikluš si vystřihnul epesního magora. A asi by se měl na čas zbavit svého knírku, jinak mu úchylného kuchaře bude dávat věčně někdo sežrat. --- PS: Všimli jste si někdy, kolik slovních přirovnání se týká jídla a jedení? (22.06.2016)