Raw

Francouzům vždy seděli tyhle podivně lehce zvrácené až uchylné náměty a já jim to vždy sežral i s navijákem. Hlavní hrdinka je vegetariánka, která jde na veterinářskou školu, kde je nucena sníst králičí ledvinku a od téhle chvíle se v ní začíná probouzet touha po mase, která vede až ke Kanibalismu. Originální námět, který obsahuje poměrně závažné témata ( Homosexualismus,anorexie,kanibalismus). Je to spíše psychologicky laděné, pár nechutností se zde však najde ( Dávení vlasů či scéna v posteli je docela humáč). Je to přesvědčivě zahrané, zručně natočené a vzhledem k tomu, že se film odehrává v prostředí školy, což je mi ve filmech většinou blízké jsem se nadmíru bavil po celou stopáž. Plusem jest i nečekané finální rozuzlení. Za mě Francie opět boduje.75% (26.05.2017)

Viděno ve vazbě na Titane, tady je vidět že je to debut, režisérka začíná, ale i zde jsou hezky vidět témata, která ji zajímají a kterým se ráda věnuje. Opět jako u Titane je dobré si odmyslet škatulku horor, to je zbytečné tady hledat. Ústřední filmové téma je zajimavé, a pěkně zpracované, celý děj je takový polosnový a polobizarní, některé věci se odehrávají pouze symbolicky, nikoli skutečně, respektive ty rozdíly mezi snovou metaforou se stírají a splývají. To se mi na tom líbilo, ale chápu že právě tohle může někoho iritiovat. Nicméně za mne dobré, prostě je to audiovizuální dílo, čert vem naraci. Celkové rozuzlení je pěkné, ne úplně šokující, vlastně očekávátelné, ale stejně fajn zpracované. Beru to tak, že je to debut, a proto je mi sympatické, že se režisérka spíš držela při zemi a nesnažila se za každou cenu vytvořit po všech směrech naprosto brilantní a novátorské dílo. Nicméně má našlápnuto na hodně zajímavou kariéru a tvorbu, což ostatně navazující Titane jen a jen potvrzuje. 7/10. (28.05.2023)

Snímek „Grave“ si rozhodně najde své fanoušky, protože je velmi dobře natočený a nebojí se ukazovat i něco, co je opravdu hnusné. Není to film, který by byl plný násilí, ale zvrácenost zde rozhodně najdete. Navíc to není film, který by byl bez příběhu, je to snímek, který v sobě má děj, který i někam směřuje. A to je na něm příjemné. I tak vám ale může přijít, že ty nechutnosti jsou někdy trochu samoúčelné. (19.03.2018)

Tak po tomhle brutálu se už asi v životě nepoškrábu, a ani si odteď nikdy tak nepochutnám na kuřecích stehýnkách. Tolik jiných rádoby hnusných horůrků se strašně snaží šokovat svou syrovostí, a pak přijde Raw a mě bude blbě ještě aspoň měsíc. Hodně dobrá práce a ano, vážně to je spíše než cokoliv jiného psychologické drama. Ale krutý! (26.05.2017)

Obeznámen s ohlasy jsem si připravil velký papírový sáček. Kdybych se bál, mohl jsem si jej nasadit na hlavu, kdyby se mi udělalo zle, mohl jsem do něj zvracet (je jasné, že prohodit pořadí těchto aktivit se nedoporučuje). Leč pytlík proti strachu a znechucení zůstal nevyužit a já mám za to, že lidé omdlévající a blijící po festivalech jsou jen neduživé měkkoty.. Co pět minut sice přijde nějaká veřejná intimnost (občas až samoúčelně) a asi od poloviny se na koleji s velmi stručným provozním řádem začnou zlehýnka utahovat šrouby kanibalismu, nicméně to vše jsou jen v principu neškodné, na sebe upozorňující výrazové ingredience do lehce artového koktejlu metafor. Motivy jsou velmi problematické dívčí dospívání, boj s nutkavými pocity hladu na cokoliv (jídlo, sex, láska) i vyrovnávání se s odkazem dědičnosti, ať už se jedná o psychické poruchy, alkoholismus či třeba vaření podle specifického kulinářského pořadu „Rozpal to, Lectere!“. Silou kladiva však nezasáhne ani jeden z nich a zůstává jen naturalismus pro naturalismus.. (13.06.2017)